Rusko: USA by měly plány na antirakety v Evropě zmrazit

Podle Lavrova existují z ruského pohledu při jednáních s americkou stranou o protiraketových systémech dva hlavní problémy. Prvním je nedostatek shody při hodnocení charakteru hrozeb a rozšíření raketové techniky ve světě. 

"A druhý problém - myslíme si, že k tomu, aby byla spolupráce mezi ruskými a americkými specialisty efektivnější, je potřeba zmrazit plány na rozmísťování třetího pozičního rajónu v Evropě," dodal  Lavrov.

Uvedl to v rámci jednání 2+2 mezi americkými a ruskými ministry obrany a zahraničí Robertem Gatesem, Condoleezzou Riceovou, Anatolijem Serďukovem a Sergejem Lavrovem o protiraketové obraně.

"Je jedna věc, na kterou chci obrátit pozornost. Počítáme s tím, že při těchto nelehkých rozhovorech, nebudete urychlovat vaše dřívější dohody s východoevropskými zeměmi," prohlásil ruský prezident. Podle něj by to mohlo technicky zablokovat spolupráci s Ruskem v dané oblasti.

Dodal, že Rusko se s USA může časem dohodnout na rozmístění "protiraketových systémů třeba i na Měsíci", ale naplnění takové dohody by se mohlo stát nemožným, jestliže mezitím USA realizují své vlastní jednostranné plány.

Tvrdší slova volil Serďukov. Podle něj Rusko nemůže přijmout vznik amerického protiraketového štítu v Evropě se "silný antiruským potenciálem".

USA vyjednávají s Českou republikou o umístění radaru evropské části vlastního protiraketového systému, v Polsku by chtěl Washington zřídit silo s desítkou antiraket proti hrozbě střel z Íránu. Rusko proti tomu protestuje, vnímá to jako porušení rovnováhy sil. Podle ruských expertů může antiraketa odpálená z Polska být do dvou minut nad Moskvou.

Americké antirakety systému protiraketové obrany, které mají být rozmístěny v Polsku, mohou být útočnou zbraní a představovat reálnou hrozbu Ruské federaci, domnívá se ruský odborník na protiraketovou obranu Vladimir Zavalij.

"Antirakety, jejichž rozmístění je plánováno v Polsku, to jsou rakety schopné letět po balistické dráze a je tedy možné pokládat je za útočnou zbraň. Bez problémů mohou být vybaveny speciálními bojovými prvky a mohou získat velkou přesnost zásahu. Pak budou moci být použity jako útočný prostředek," vysvětlil Zavalij. 

Takto vybavené rakety dají podle něj v případě použití ruské straně jen krátký čas na reakci, zřejmě jen dvě či tři minuty. Připomněl, že ačkoliv z americké strany o takovém scénáři nikdo nehovoří, je možný. Nosičem zařízení ničící hlavice balistických raket je střela Minuteman III, tedy standardní americký jaderný nosič. Podle českého zmocněnce pro radar Tomáše Klvani ale takováto zpětná úprava není možná.

Putin se snaží najít alternativní řešení, kdy by Rusko nezůstávalo stranou. Spojeným státům již navrhl společné využití radarové stanice v ázerbájdžánské Gabal. Nyní přišel s další ideou, jak snížit hrozbu. Podle něj je potřeba rozšířit platnost sovětsko-americké smlouvy o likvidaci balistických raket krátkého a středního doletu. Měla by mít globální charakter. Pokud k tomu nedojde, pohrozil Putin, že Rusko bude nuceno od smlouvy odstoupit. Tím už hrozil dříve. Rusko sice zničilo rakety, ale ne technologické přípravky na jejich výrobu.

"Podle našeho názoru je potřeba pracovat na tom, aby tato rusko-americká dohoda získala globální charakter, je potřeba přesvědčit další účastníky mezinárodních vztahů, aby přijali stejné závazky jako Ruská federace a Spojené státy," uvedl Putin. Dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsali v roce 1987 prezident USA Ronald Reagan a nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov. Pokud bychom nemohli dosáhnout tohoto cíle, myslím si, že pro nás bude obtížně dodržovat rámec této smlouvy, když jiné vlády v našem sousedství vyvíjejí tyto zbraňové systémy," uvedl Putin.

Riceová prohlásila, že Spojené státy se budou snažit překonat rozdílné názory obou zemí na protiraketovou obranu. "Máme společné úkoly, jako je boj s terorismem a snaha o nešíření jaderných zbraní. To je daleko důležitější než případné neshody," prohlásila americká ministryně zahraničí.