Článek
A to nejen v ochranném pásmu podél hranic se separatistickými provinciemi Jižní Osetií a Abcházií, s jehož vznikem Gruzie nesouhlasí, ale například i v okolí černomořského přístavu Poti.
Několikadenní krvavý konflikt, který se rozhořel kvůli kontrole nad Ruskem chráněnou odštěpeneckou oblastí Jižní Osetie, ukončila 12. srpna dohoda o příměří zprostředkovaná francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Na ni se Moskva odvolává a tvrdí, že dokument zahrnuje nárok na zřízení ochranného pásma a trvalých kontrolních stanovišť, kde by mělo sloužit asi 2500 ruských vojáků.
Gruzínský voják si fotografuje odcházející ruské vojákyfoto: Reuters/Umit Bektas
Tbilisi a jeho západní spojenci mají ale podezření, že Kreml si chce pomocí vojska udržet kontrolu nad bývalou sovětskou Gruzií. Prezident Sarkozy i jeho americký protějšek George Bush už v pátek uvedli, že ruský postup není s dohodou v souladu.
Oba prezidenti vyzvali Rusko k jejímu respektování a k ukončení odsunu. Názor o neoprávněnosti Ruskem střežených ochranných zón dnes podpořil i finský ministr zahraničí, jehož země nyní předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Můj názor je, že (ochranná pásma) jsou proti duchu dohody o příměří," řekl Stubb finské televizi.
Rusko na zónách trvá
Existence zón, na nichž Moskva trvá a které Tbilisi odmítá, se může stát rozbuškou dalšího vzájemného konfliktu. Ruská strana však trvá na svém. Zástupce náčelníka ruského generálního štábu generál Anatolij Nogovicyn dnes zdůraznil, že ruská armáda šestibodový mírový plán dodržuje.
"Veškeré akce ruských mírotvorců jsou v souladu s šesti principy, které (v dohodě o příměří) podepsali prezidenti Ruska a Francie," řekl generál.
Situace v Gruzii je nepřehledná. Podle gruzínského ministerstva vnitra ruská armáda nadále zůstává v několika gruzínských městech. To je případ Poti, které leží asi 30 kilometrů od abchazských hranic, tedy mimo ochranné pásmo, s jehož vznikem Rusko počítá.