Rusko se roky připravuje na boj, do dvou let může zaútočit na NATO, varuje dánská rozvědka

„Rusko si je vědomo, že je v konfliktu se Západem, a připravuje se na válku s NATO,“ konstatuje dánská rozvědka v nejnovější zprávě, která pojednává o možných hrozbách pro Dánské království a NATO. „Neznamená to však, že se Rusko rozhodlo válku zahájit. Rusko se ale vyzbrojuje a buduje své kapacity, aby takové rozhodnutí mohlo učinit,“ uvádí dále zpráva.

Podle rozvědky je případné rozhodnutí Spojených států nepodporovat Evropu či NATO jako celek, o čemž se spekuluje s nástupem Donalda Trumpa do Oválné pracovny, jako nebezpečné.

„Rusko bude pravděpodobně ochotnější použít vojenskou sílu v regionální válce proti jedné nebo více evropským zemím NATO, pokud bude vnímat, že je aliance vojensky nebo politicky oslabena. To platí zejména v případě, pokud Rusko vyhodnotí, že Spojené státy nemohou nebo nebudou podporovat evropské země NATO ve válce s Ruskem,“ hodnotí Dánové.

Podle rozvědky ale Rusko není schopné vést dvě války najednou. Dokud válčí na Ukrajině, je nepravděpodobné, že by zaútočilo také na NATO. Jakmile ale válka proti Kyjevu skončí, Dánové jako reálné vidí následující:

„Za zhruba šest měsíců bude (Rusko) schopné bojovat v regionální válce se zemí sousedící s Ruskem.“

„Za zhruba dva roky bude představovat věrohodnou hrozbu pro jednoho nebo více členů NATO a bude připraveno na regionální válku proti několika zemím v oblasti Baltského moře.“

„Asi za pět let by mohlo být připraveno na rozsáhlou válku na evropském kontinentu, ve které by se USA neangažovaly.“

Dánové ve zprávě uvedli, že tyto časové údaje platí, pokud NATO nebude zbrojit stejným tempem jako Rusko.

V dokumentu se dále píše, že Rusko se na konflikt s NATO začalo intenzivně připravovat v roce 2022, kdy vedle vojenského úsilí na Ukrajině zahájilo rozsáhlé změny a reformu svých ozbrojených sil. V průběhu roku 2024 pak změnili „úsilí na intenzivnější vojenské posilování s cílem být schopni vést rovnocenný boj proti silám NATO“.

„Ekonomická a materiální podpora ze strany Číny a podpora ze strany Severní Koreje a Íránu pomocí jednotek a zbraňových systémů stále více přispívají k uvolnění zdrojů pro přezbrojení Ruska v přípravě na konflikt s NATO,“ uvedla rozvědka.

Na dánskou zprávu zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle něhož Ruská federace NATO nikdy neohrozila.

„Rusko nikdy nepředstavovalo hrozbu pro alianci. A naopak, vždy se aliance se svou vojenskou infrastrukturou důsledně přibližovala k hranicím Ruské federace,“ cituje Peskova ruská státní agentura TASS. Státy, které sousedí s Ruskem včetně Pobaltských států, Švédska či Finska, ale do aliance vstoupily dobrovolně, a to právě kvůli hrozbě, kterou představuje Ruská federace.

Kromě dánské rozvědky o možném konfliktu mezi NATO s Ruskem hovořilo například také Polsko. Prezident Andrzej Duda loni uvedl, že by ke konfliktu mohlo dojít do tří let. Německo zase tvrdí, že by Moskva mohla zaútočit do konce této dekády, kdežto Estonci loni tvrdili, že by Rusové mohli napadnout alianci v následujících deseti letech.