Rusko sází na jaderné odstrašování, má zajistit převahu nad Západem

Rusko čelí podle Gerasimova novým formám agrese Západu včetně ekonomické konfrontace: „Západní země aktivně používají nové formy agrese, kombinují vojenskou s nevojenskou. Používají politické, ekonomické a informační metody (boje),“ řekl podle agentury Interfax.

Proto podle něj Rusko potřebuje mít převahu v jaderných zbraních: „Podpora našich strategických sil zajistí spolu s růstem vojenského potenciálu pozemních sil, že (USA a NATO) nezískají vojenskou převahu nad naší zemí.“

Zmínil, že letos navzdory ekonomickým potížím ruské síly zařadí do výzbroje více než 50 mezikontinentálních jaderných raket.

Gerasimov obhajoval už dříve schválený plán modernizace, který bude do roku 2020 Rusko stát přes dvacet biliónů rublů (278 miliard dolarů). „Splníme vládní zbrojní program a do roku 2020 dosáhneme zamýšlených kvalit moderních zbraňových systémů.“ Do konce desetiletí by mělo být modernizováno nejméně 70 procent výzbroje.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval v pátek evropské členy NATO, aby zastavili propad v obranných výdajích. Není ale podle něj možné „donekonečna dostávat více za méně peněz”.

Proto je v nynějším změněném bezpečnostním prostředí zásadní se škrty skončit a vrátit se ke zvyšování obranných výdajů ve chvíli, kdy se ekonomiky členských zemí vrátí k růstu. Varoval, že Rusko i přes hospodářskou krizi minulých let i současné potíže zvyšovalo výdaje na obranu.

Loňský rok označil za černý rok evropské bezpečnosti kvůli nevypočitatelnému a asertivnímu chování Ruska, které v ukrajinské krizi a anexí Krymu rozkývalo dlouhodobé bezpečnostní prostředí Evropy.

Varoval před nárůstem kvality ruských sil. Země podle Stoltenberga dokáže uspořádat náhlá a rozsáhlá vojenská cvičení ve velmi krátké době a podnikat lety dálkových letadel. „Také jsme viděli, že Rusko je připraveno sílu použít. Viděli jsme to v Gruzii, Moldavsku, na Krymu a nyní i na východní Ukrajině,” připomněl generální tajemník Aliance.

Upozornil ale také na hrozbu, která se ukázala na počátku roku při teroristických útocích v Paříži. Násilný extremismus na Blízkém východě a nepokoje v severní Africe podle šéfa NATO podporují terorismus v ulicích měst aliančních členů.

Odpověď NATO na tyto výzvy podle Stoltenberga neleží jen v Akčním plánu připravenosti, který odsouhlasil summit loni v září ve Walesu, ale v ochotě investovat do obrany. Země NATO v loňském roce na obranu vydaly 852 miliard dolarů (skoro 21 biliónů korun), z toho evropští členové paktu 250 miliard (asi 6,4 biliónu Kč).

Stoltenberg předpokládá, že se příští týden setká s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Severoatlantická aliance pozastavila po ruské anexi Krymu veškerou praktickou spolupráci s Moskvou, otevřená zůstala jen možnost diplomatických a politických jednání.

„Právě ve složité době, jako je nyní, je důležité se setkávat a diskutovat také o těžkých otázkách,” podotkl Stoltenberg.