Rusko sází na bezohlednou dělostřeleckou palbu, není schopno rozlišit cíl

Tajná služba upozornila, že Rusko využívá masivně dělostřeleckou palbu: „V Černihivské oblasti na severu Kyjeva bylo zničeno nebo poškozeno asi 3500 budov při ruském postupu k ukrajinskému hlavnímu městu, od kterého (Rusko) nakonec ustoupilo. Osmdesát procent těchto škod připadá na obytné budovy.“

„Rozsah škod naznačuje, že je Rusko připraveno znovu použít dělostřelectvo proti obydleným oblastem, s minimálním ohledem na rozlišování (cílů) a adekvátnost (palby),“ dodala tajná služba. Moskva podle ní zřejmě sáhla k ”nerozlišujícímu dělostřeleckému bombardování kvůli omezené schopnosti zjištění cílů a neochotě riskovat bojová letadla před frontovou linií“.

Rusku se nepodařilo ovládnout plně vzdušný prostor nad Ukrajinou, ve kterém stále operují ukrajinská letadla a kde především hrozí zásahy systémů ukrajinské protiletecké obrany, již se Rusům nepodařilo eliminovat. Navíc není schopné během náletů chránit své letouny stroji pro radioelektronický boj, které mohou rušit ukrajinské radary.

V následujících týdnech bude Rusko zřejmě dále záviset na masivních dělostřeleckých úderech při pokusech obnovit postup na Donbasu, uzavřela hodnocení britská tajná služba.

Masivní dělostřelecká příprava byla typická pro sovětské ofenzívy za druhé světové války. Každému útoku předcházela mohutná dělostřelecká příprava, při které byla zničena první linie nepřátelské obrany, což usnadňovalo útok Žukovových nebo Koněvových jednotek. Typické bylo rovněž použití salvových raketometů Kaťuša, které nahrazují systémy Grad, Uragan nebo Směrč vypalující taktéž neřízené rakety.