Rusko rozjíždí proti Moldavsku stejnou kampaň jako kdysi proti Ukrajině

„To nepochybně nemá žádný pozitivní dopad na vzájemné vztahy, ale dopad negativní,“ řekl Vasněcov v Moldavsku zakázané místní pobočce agentury Sputnik poté, co byl informován o vyhoštění ruského diplomata.

„Opět to ukazuje nepřátelský přístup kišiněvských úřadů. Je zřejmé, že to nezůstane bez odpovědi,“ dodal s tím, že čeká na postup ruského ministerstva zahraničních věcí. Jeho mluvčí Marija Zacharovová varovala, že „nikoli přátelský“ krok nezůstane bez odezvy.

Důvodem vyhoštění dosud nejmenovaného ruského diplomata je to, že se v separatistickém Podněstří konaly volby ruského prezidenta na místních úřadech. Když před volbami seznam místností zveřejnila tisková agentura separatistů, moldavské ministerstvo zahraničí si Vasněcova předvolalo. Ten oznámil, že o ničem neví a volby ruského prezidenta se budou konat jen na ambasádě v Kišiněvě.

V úterý však TASS už přiznal, jak to bylo. Dne 12. března 2024 ruský velvyslanec v Moldavsku Oleg Vasněcov potvrdil, že společně s administrativou Podněstří „bylo rozhodnuto otevřít několik volebních místností pro prezidentské volby Ruské federace na území neuznané republiky“.

Bez souhlasu Kišiněva pak Ruská federace zorganizovala v Podněstří volby 17. března. Podle místních médií se hlasování zúčastnilo více než 46 tisíc lidí a skoro 45 tisíc z nich, tedy 97 %, volilo Vladimira Putina. Počet hlasujících je podle moldavského webu NewsMaker nejnižší za posledních 18 let. V Podněstří žije podle TASS 250 tisíc ruských občanů a „ruská ambasáda podle Vasněcova obdržela četné žádosti od spoluobčanů žijících v Moldavsku, aby zajistila možnost zúčastnit se prezidentských voleb Ruské federace“.

Vyhošťování diplomatů za pořádání ruských prezidentských voleb v Podněstří odsoudila také hlava autonomní Gagauzie Evghenie Guțulová, napsal TASS: „Trestat představitele ruské ambasády za to, že podle mínění (moldavských) úřadů bylo otevřeno více volebních místností, než bylo třeba, je nesprávné.“

Ona i velvyslanec si stěžovali také kvůli omezení, jimž čelí ruští představitelé, kteří by se chtěli v Kišiněvu účastnit zasedání Organizace pro výživu a zemědělství. Moldavské ministerstvo zahraničních oznámilo, že se „rozhodlo nepovolit osobní účast oficiálních představitelů Ruské federace a omezit ji na úrovni velvyslanectví nebo v online formátu“. Zacharovová podle TASS obvinila Kišiněv, že zneužil svého statusu hostitele akcí OSN a zpochybňuje ho v této funkci.

Guțulová, které se minulý týden sešla s vysokými ruskými představiteli včetně Vladimira Putina, které žádala o pomoc, v úterý oznámila, že bude žalovat moldavskou prezidentku pro urážku. Moldavská prezidentka Maia Sanduová v pondělí uvedla, že Guțulová pracuje pro „zločineckou skupinu a ne pro obyvatele Gagauzie“.

„Dosud jsem lži a pomluvy ze strany občanky Sanduové ignorovala, ale dnes překročila všechny meze. Žádám, aby stanula před zákonem,“ uvedla Guțulová na svém kanále na Telegramu. Dodala, že její právníci podají žalobu: „Doufáme, že dosud ještě prezidentka najde odvahu, neschová se za imunitu a za svá slova převezme zodpovědnost.“

Sanduová hlavu Gagauzie nemíní kooptovat do vlády, přestože na to má ze své funkce právo. Už loni řekla, že to neudělá, dokud se neprošetří podezření na korupci a kupování hlasů ve volbách v Gagauzii, které do té doby neznámá Guțulová vyhrála.

Panuje podezření, že peníze na ně šly z Ruska a další jí dal proruský podnikatel a politik Ilan Shor, jehož strana ȘOR byla zakázána. Shor 16. března avizoval, že bude v roce 2025 příštím premiérem. To naznačuje, že počítá s tím, že se Sanduové letos nepodaří obhájit post prezidentky, protože ta by ho zcela jistě nejmenovala.

Prohlubující se roztržce mezi oběma zeměmi se věnovala do hloubky agentura TASS, která v dlouhém materiálu zveřejnila každý protiruský krok, jaký prozápadní politici udělali za posledních deset let.

Zmiňovala jak oslabení vazeb na Společenství nezávislých států, jehož zasedání se už nezúčastní a do jehož rozpočtu nepřispívá, tak vyhošťování ruských diplomatů. Nejprve v souvislosti s otrávením bývalého agenta v Británii a pak po útoku na Ukrajinu. Nezapomněla také, že Moldavsko přistoupilo po akceptaci jeho žádosti o vstup do EU k protiruským sankcím a ruští představitelé nemohli Moldavsko navštívit. Hlavně ale zveřejnila podrobný výčet, jaká ruská propagandistická média byla v Moldavsku zakázána a kolikrát si kvůli tomu předvolali moldavskou velvyslankyni v Moskvě.

Množství článků o Moldavsku a jejich pojetí připomíná množství článků v ruských médiích před a během vzpoury proruských separatistů v roce 2014 na Donbasu, kdy se také v ruských médiích psalo, jak jsou omezována práva ruskojazyčných obyvatel, a Rusko si stěžovalo, že ruské a proruské TV kanály byly na Ukrajině zakázány.