Rusko rozjelo speciální obviňovací operaci

Když už Moskva přiznala, že za masakrem IS skutečně stojí, Putin uvedl, že islamisté byli napojeni na Ukrajinu. Toto tvrzení Rusko nijak nedoložilo a neexistuje jediný důkaz, že by byl Kyjev do masakru v koncertní síni se skoro 140 mrtvými a necelými dvěma stovkami zraněných jakkoli zapojen.

„Pokud se prokáže, že jde o teroristy kyjevského režimu, nelze s nimi a jejich intelektuálními inspirátory jednat jinak. Všichni musí být nalezeni a nemilosrdně zničeni jako teroristé. Včetně úředníků státu, který spáchal takové zvěrstvo,“ uvedl v pátek na Telegramu ve 20:27 SEČ Medvěděv.

Ukrajinu nepřímo obvinil ani ne tři hodiny po masakru, který se stal kolem 19:50 místního času (17:50 SEČ).

Ještě před Medvěděvem se k útoku vyjádřila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, která reagovala na tvrzení Bílého domu, jenž uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by do střelby byla zapojena Ukrajina.

„Bílý dům uvedl, že nevidí žádné známky toho, že by Ukrajina nebo Ukrajinci byli zapojeni do teroristického útoku v Moskvě. Na základě čeho úředníci ve Washingtonu vyvozují nějaké závěry uprostřed tragédie o něčí nevině? Pokud Spojené státy mají nebo měly v tomto ohledu spolehlivé informace, pak je musí okamžitě předat ruské straně,“ napsala na Telegramu v 19:57 SEČ Zacharovová.

Američané skutečně takové informace měli. USA i různé další země z celého světa před rizikem teroristického útoku už tři týdny varovaly.

K teroristickému útoku se mezitím přihlásil Islámský stát (zkratka IS nebo ISIS), jeho zapojení nicméně Rusko téměř čtyři dny odmítalo a například hlásná trouba Kremlu Margarita Simonjanová jeho zapojení v pátek večer přímo vyloučila.

„ISIS! ISIS?“ napsala v pátek ve 22:35 Simonjanová. „Každopádně (zprávy) o ISIS jsou falešné,“ připsala o dvě minuty později.

Od pátku se Islámský stát k teroristickému útoku přihlásil ještě dvakrát. V sobotu odpoledne skrz na IS napojenou zpravodajskou agenturu Amaq. „Útok se odehrál v kontextu zuřící války mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu,“ cituje agentura Reuters prohlášení Islámského státu s odkazem na Amaq.

Potřetí se k němu IS přihlásil tak, že rovnou vydal video s necenzurovanými záběry z kamer umístěných na tělech teroristů, na němž je vidět, jak se bojovníci pohybují po obchodním centru Krokus a vraždí bezbranné lidi.

Zhruba ve stejnou chvíli, kdy se IS podruhé přihlásil k pátečnímu masakru, měl ruský vládce Vladimir Putin projev. V něm Islámský stát vůbec nezmínil, zato v něm obvinil Ukrajince.

„Všichni čtyři přímí pachatelé teroristického útoku, tedy všichni ti, kteří stříleli a zabíjeli, byli nalezeni a zadrženi. Pokusili se o útěk a cestovali směrem na Ukrajinu, kde pro ně bylo podle předběžných údajů na ukrajinské straně připraveno okénko k překročení státní hranice,“ prohlásil Putin v projevu, jehož přepis poskytla agentura TASS.

Putinova slova o tom, že údajní pachatelé mířili k hranicím s Ukrajinou, poněkud shodil běloruský velvyslanec v Rusku Dmitrij Krutoj, který uvedl, že běloruské tajné služby spolupracovaly s těmi ruskými, aby pachatelé nepřekročili hranice s Běloruskem.

„Od včerejška byly zvláštní služby v aktivním režimu spolupráce (s Ruskem). Šéf výboru státní bezpečnosti byl v kontaktu se svým ruským protějškem. Hlavním úkolem včerejší (páteční) noci bylo zajistit, aby teroristé neunikli přes naši společnou hranici. Tento úkol byl splněn. Byla zavedena maximální bezpečnostní opatření,“ prohlásil v sobotu podle běloruské vládní agentury Belta Krutoj.

V úterý, o tři dny později, Krutojova slova korigoval běloruský vládce Alexandr Lukašenko, který podle jiné zprávy vládní agentury Belta uvedl, že pachatelé prý sice nejprve mířili k běloruským hranicím, ale poté je „organizátoři útoku“ měli upozornit, že do Běloruska to nepůjde, protože jsou na běloruských hranicích „protiteroristická opatření“.

„Nemohli jet do Běloruska. Jejich organizátoři si to uvědomili, protože v prvních minutách (od teroristického útoku) přešla část (běloruského) regionu na zvýšený bezpečnostní režim,“ prohlásil až pět dní po teroristickém útoku u Moskvy Lukašenko.

„Oni se otočili a jeli na úsek ukrajinsko-ruské hranice,“ dodal Lukašenko.

Údajní pachatelé prchali ve voze Renault Thalia a byli zadrženi v Brjanské oblasti u vesnice Chacun, která se nachází zhruba 150 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Chacun je ale blízko také hranicím s Běloruskem, od nichž se nachází zhruba 200 kilometrů.

Spojené státy americké podle listu The New York Times uvedly, že už od začátku března shromažďovaly zpravodajské informace o tom, že ISI-K (afghánská pobočka IS se sídlem v Chorásánu – pozn. red.) plánuje útok na Moskvu. Ve čtvrtek 7. března pak USA vydaly varování před možnými teroristickými útoky.

„Velvyslanectví monitoruje zprávy, podle nichž extremisté mají bezprostřední plány zaměřit se na velká shromáždění v Moskvě, včetně koncertů. Upozorňujeme občany USA, aby se v příštích 48 hodinách vyhýbali velkým shromážděním,“ napsala americká ambasáda v Moskvě. Po USA postupně vydaly varování země z celého světa, včetně České republiky.

Šéf Kremlu nicméně tato varování smetl ze stolu. Podle vládní agentury TASS na zasedání Federální služby bezpečnosti (FSB) tři dny před útokem řekl, že „nedávná provokativní prohlášení řady oficiálních západních struktur o možnosti teroristických útoků v Rusku“ jsou „nehorázným vydíráním“ za účelem destabilizace a zastrašení společnosti.

Putinovi trvalo čtyři dny, než přiznal zapojení Islámského státu. V pondělí podle listu The Financial Times uvedl, že za terorem stojí radikální islamisté, ani ukrajinskou notu ale pustit nechtěl.

„(Tento) zlý čin může být jen dalším článkem v celém řetězci pokusů těch, kteří od roku 2014 bojují s naší zemí prostřednictvím nacistického kyjevského režimu,“ dodal k zapojení IS.

Putin odkázal na rok 2014, kdy proruští separatisté vyzbrojení a podporovaní Ruskem zaútočili na ukrajinskou Doněckou oblast. Ve stejném roce Rusko nezákonně zabralo a anektovalo Krym. Po osmi letech pak zahájilo plnohodnotnou a nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu.

Šéf Federální služby bezpečnosti Alexandr Bortnikov v úterý podle listu Kommersant prohlásil, že do pátečního útoku mohou být zapojeny Spojené státy, Velká Británie a Ukrajina.

„Myslím si to. V každém případě hovoříme o faktech, které máme, jsou to obecné informace,“ sdělil Bortnikov novinářům na otázku, zda za střelbou v Krasnogorsku stojí USA, Británie a Ukrajina.

Bortnikov zároveň stejně jako Putin připustil, že útok na obchodní centrum uskutečnili radikální islamisté, kteří ale podle něho jsou napojeni na ukrajinské speciální složky. Podle něj byl navíc teroristický útok nutný k tomu, aby západní speciální služby rozkolísaly a vyvolaly paniku v ruské společnosti. Řekl také, že teroristé na Ukrajině budou vítáni „jako hrdinové“.

Medvěděv, Zacharovová, Simonjanová, Bortnikov ani Putin svá tvrzení, jimiž spojovali s útokem Kyjev, nijak nepodložili. Ukrajina sama jakékoli zapojení odmítá.

„Považujeme taková obvinění za plánovanou provokaci Kremlu, jejímž cílem je podnítit protiukrajinskou hysterii v ruské společnosti, vytvořit podmínky pro zvýšenou mobilizaci ruských občanů k účasti na zločinné agresi proti naší zemi a zdiskreditovat Ukrajinu v očích mezinárodního společenství,“ uvedla v prohlášení ukrajinská diplomacie.