Článek
Je to „legálně, morálně a politicky absurdní“, prohlásil podle stanice BBC litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius a dodal, že v tom spatřuje „přinejmenším provokaci“.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Naše nezávislost byla vykoupena krví Litevců. Nikdo ji nesmí narušovat. My jediní budeme rozhodovat o svém osudu,“ přidala se podle serveru Delfi litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová.
Kreml iniciativu nechápe
Kreml se od žádosti dvou poslanců distancoval. "V Kremlu jsme o takové iniciativě nevěděli. A upřímně řečeno mám problém pochopit jádro tohoto návrhu," řekl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Krátce poté mluvčí generální prokuratury ujistila, že poslanecká žádost o prověrku nezávislosti Pobaltí "nemá žádnou právní perspektivu".
Rozhodovala dočasná rada
Zdroj z ruské prokuratury Interfaxu řekl, že přezkoumání zákonnosti uznání osamostatnění pobaltských zemí iniciovali dva ruští poslanci Jevgenij Fjodorov a Anton Romanov ze strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina. V dopise státnímu zastupitelství argumentují tím, že uznání pobaltských států Státní radou Sovětského svazu v září 1991, kdy se SSSR rozpadal, bylo nezákonné, protože ho přijal „neústavní orgán“.
Ruská státní agentura RT upozornila, že rada byla jen dočasným orgánem nahrazujícím Radu federace SSSR. Kromě sovětského prezidenta v ní zasedali ještě státníci deseti sovětských republik. Sovětská ústava však podle ruské agentury v případě osamostatnění ještě nařizovala referendum a předpokládala přechodné období, potřebné k vyřešení sporných záležitostí, což bylo pominuto.
Právní dopady
Zdroj z prokuratury prohlásil, že to bude mít právní dopady, pokud bude shledáno, že uznání pobaltských republik bylo nezákonné. BBC k tomu poznamenala, že nejvyšší státní zástupce minulý týden uvedl, že předání ruského Krymu rovněž sovětské Ukrajině v roce 1954 bylo nelegální, čímž si Rusko právně potvrdilo oprávněnost znovunabytí Krymu po loňské anexi.
Lotyšsko, Litva a Estonsko vystoupily ze SSSR jako první, s prvními prohlášení nezávislosti přišly už v roce 1990. Sovětskou správu považovaly od roku 1940 za okupační. Po osamostatnění se v roce 2004 připojily k Severoatlantické alianci a Evropské unii.
Baltské státy
Rozhodnutí sovětské rady podle ruských poslanců „zpečetilo oddělení strategicky důležitého území od SSSR a ztrátu přímořských přístavů a vod. Vedlo k rozpadu jednotné obrany země a přerušení ekonomických vztahů s baltskými republikami“.
Ve všech třech zmíněných zemích žijí početné skupiny rusky hovořících občanů.