Rusko podcenilo komunikaci, využívalo na Ukrajině veřejnou síť

Za předsunutými jednotkami nejely radiovozy, které by umožnily vytvořit vojenskou síť, řekl Radiu Svoboda (RFE/RL) nezávislý expert Stanimir Dobrev, který se věnuje vojenské telekomunikaci.

„Ruské úkolové uskupení velikosti praporu se rychle dostalo daleko za hranice, ale v tu chvíli jsme neviděli vybavení, které by jim zajistilo zabezpečenou komunikaci s velitelským stanovištěm,“ podotkl Dobrev.

Dodal, že podél trasy konvojů je nutné rozmístit komunikační věže a auta s retranslátory. Nepřímo to naznačuje, že ruská uskupení neočekávala, že budou na cestě dlouho.

Vojáci nakonec používali veřejné telefonní sítě nebo mobilní sítě, obě ovšem byly pod kontrolou Ukrajiny.

Stanice BBC v prvních dnech války uvedla, že z odposlechnutých hovorů Čečenců, včetně jejich prezidenta Ramzana Kadyrova, vyplynulo, že velitel jeho strážní jednotky jel do Moskvy pro nové ukrajinské SIM karty.

Mobilní sítě používali i ruští vojáci v poli, kteří volali svým příbuzným. Z jejich odposlechů pak vyplynulo, že bezostyšně rabovali a také zabíjeli civilisty.

Špatné zabezpečení komunikace stálo život i ruského generála Vitalije Gerasimova. „Ukrajinci napadli generálův telefonát, provedli jeho geolokaci a místo napadli, přičemž zabili jeho i jeho štáb,“ citoval list The New York Times svůj zdroj z amerických ozbrojených sil.

Generálovi zřejmě nefungovalo zabezpečené komunikační zařízení a pravděpodobně využil civilní telefonní sítě.

Jeden ze zajatých ruských vojáků vypověděl: „Nemáme žádné spojení. Nemáme ani walkie-talkie. Nic.“ Úryvek z jeho výpovědi byl zveřejněn na sociálních sítích.

Rusko přitom po válce v Gruzii rozhodlo modernizovat svoji komunikaci. Zástupce náčelníka generálního štábu Jevgenij Mejčik sliboval: „Do konce roku 2011 plánujeme vybavit rádiovým komunikačním zařízením každého vojáka, každé bojové vozidlo.“

Ruská armáda se současně rozhodla přejít od stávajících taktických vysílaček Akveduk k novému systému šesté generace. Tu měla zajistit společnost Angstrem, jeden z jejích šéfů byl poradcem tehdejšího prezidenta Dmitrije Medvěděva.

První zařízení R-187-P1 Azart bylo k dispozici na začátku roku 2012 a přístroje přezdívané zelený krokodýl (kvůli barvě a dlouhé tlusté anténě) byly vidět i u ochranky olympiády v Soči.

Přestože bylo na jejich dodávku vyčleněno 18 miliard rublů, bylo jich zřejmě dodáno jen 60 tisíc, protože jeden vyjde na 300 tisíc rublů. Takže by je mohla dostat jen třetina vojáků nasazených do války na Ukrajině.

„K roku 2020 bylo plánováno vybavit systémem Azart 45 brigád pozemních sil, ale Rusku se to nepodařilo,“ uvedl Dobrev.

Zařízení s dlouhými anténami se příliš neosvědčila, ruský vojensko-politický expert Vladimir Orlov uvedl, že azarty v Sýrii fungovaly jen na základnách Tartús a Hminín a v jejich blízkém okolí.

Pokud byli vojáci vysláni dále, museli používat čínské „balalajky“, tedy levné vysílačky od Baofengu, nebo mobilní telefony. Ty musela používat i vojenská policie ve společné hlídkové zóně v Idlíbu.

Současně si stěžoval, že ruské komunikační družice mají jen dvacetiprocentní účinnost, zatímco bojovníci syrské opozice využívali zařízení AN/PRC-155 Manpack od General Dynamics, které jim zajišťovalo bezpečnou mobilní komunikaci a kontakt s americkými poradci.

Dobrev dodal, že nutnost kombinovat novější zařízení se staršími oslabuje bezpečnost, protože zabezpečení je vždy tak silné jako nejslabší článek. Podotkl, že některá z těch starších mohou být dešifrována takřka v reálném čase.

Christo Grozev z investigativní skupiny Bellingcat upozornil, že nový drahý systém zašifrované komunikace zavedený ruské armádě v roce 2021 zřejmě už byl napaden, protože potřebuje sítě 3G nebo 4G.

„Mobilní sítě jsou stále kontrolovány Ukrajinou, což znamená, že ukrajinská armáda má relativně zabezpečenou komunikaci před únikem,“ uvedl Dobrev.

To ale neplatí pro Rusy, kteří využívají stejné sítě. „Při absenci speciální zabezpečené vojenské komunikační linie mnoho vojáků a důstojníků podléhá pokušení používat běžné telefony,“ dodal Dobrev.

Pokud vojáci volají do Ruska, dá se komunikace nejen snadno odposlechnout, ale také zjistit, odkud se volá. Dobrev dodal, že komunikační linie jsou dlouhodobě problémem ruských ozbrojených sil, což ještě komplikuje interoperabilitu mezi jednotlivými složkami.

Každá složka používá jiné zařízení, což komplikuje zejména koordinaci nasazení vzdušných sil na podporu pozemních jednotek.

„Na počátku války působilo ruské letectvo docela úspěšně, protože byly známé pozice nepřítele. Nyní už ne,“ uvedl Dobrev.

Upozornil, že ruští piloti nemají spojení s pozemními jednotkami, což komplikuje zejména blízkou podporu vojáků na frontě. Nedají se totiž aktuálně podle potřeby měnit cíle.

Na Twitteru se tak objevily záběry, kde v letových příkazech nejsou udány souřadnice.

Místo útoku, na které odkazovaly ručně psané souřadnice. A příkaz k útoku bez souřadnic.