Rusko platí za íránské drony miliardy

O uniklých informacích informoval Institut pro studium války (ISW) s tím, že jejich autenticitu není schopen potvrdit. Termíny, které se v dokumentech objevují, jsou ale ty běžně používané při nákupu dronů. Ty se označují jako „loďky“ a používá se termín „spřátelená země“.

Z uniklých dokumentů plyne, že Rusko platilo za nejpoužívanější verzi dronu Šáhid 136 193 tisíc dolarů (4,5 milionu korun) za kus a koupilo si jich celkem 6000. Celková cena pak představovala 1,1 miliardy dolarů

Za pokročilejší Šáhid 238, který je poháněn proudovým motorem, což mu dává vyšší rychlost (až 500 km/h), platí podle verze 900 000 až 1,4 milionu dolaru za kus. Nejvyspělejší verze má elektrooptické naváděcí zařízení, které je přesnější než to kombinující inerciální systém se satelitním – Rusko si jich plánuje pořídit 677. Levnější varianty chce koupit 2310 kusů za 2,1 miliardy. Ukrajině se už nejméně jeden šáhid 238 podařilo sestřelit. K jeho likvidaci jsou ale potřeba obvykle ruční protiletadlové řízené střely, jako je stinger nebo igla, které jsou dražší než dělostřelecké či kulometné náboje.

Rusko si chce také koupit 2310 průzkumných a útočných dronů Šáhid 107, které přijdou na 460 tisíc dolarů za kus.

K vysoké ceně se vyjádřil na síti Telegram ruský kanál Vojennyj Osvědomitěľ. Podle něj ani nízké výrobní náklady automaticky nezaručují nízkou cenu při exportu. Do té je nutné kalkulovat i politická rizika – Írán dodávky popírá –, ale především to, že Rusko v dané době nemá jiného dodavatele. Jak kanál píše, „potřebovali jsme je tady, teď a ve velkém počtu“. Vysoká cena je zdánlivě paradoxně dána i vysokým počtem nakoupených kusů. Obvykle sice jednotková cena klesá, ale výrobce musel navýšit kapacity.

Navíc při postupném zavádění licenční výroby budou příjmy výrobce klesat, což také vede k tomu, že výrobce využívá situace.

Rusko používá drony řady Šáhid jak k útokům, tak jako klamné cíle. Proto objednává různé verze. Původní Šáhidy-136 poháněné benzinovým motorem ztratily účinnost s tím, jak se zavedl větší počet rychlopalných děl a velkorážných kulometů na podvozcích vozidel.

ISW také upozornil na zjištění hackerů, že ruská společnost STC (Speciální technologické centrum) je závislá na dovozu komponent, bez nichž se neobejdou ani drony Orlan-10, jak ukazují dokumenty získané hackery. Motor U7 KV420 s vrtulí Falcon 22×6.6 je od čínské společnosti T-motor, řídicí jednotka a GPS modul od další čínské firmy Radiolink Electronic Ltd či laptopy používané k ovládání od Lenova a kamera od firmy Sony.