Hlavní obsah

Rusko oficiálně zastavilo spolupráci s NATO, potvrdil Brusel

Právo, Novinky, ČTK, BBC, rei, gö
BRUSEL
Aktualizováno

Moskva sdělila Severoatlantické alianci, že s ní zastavuje vojenskou spolupráci. Oznámila to ve čtvrtek mluvčí bruselského sídla NATO Carmen Romerová, kterou citovala agentura AP. Krok je dáván do souvislosti s nynějším rusko-gruzínským konfliktem. Washington vzápětí vzkázal Moskvě, že nepočítá s obnovením spolupráce do vyřešení krize v Gruzii.

Foto: Adrees Latif, Reuters

Roztržku mezi Ruskem a NATO vyvolal konflikt v Gruzii. Na snímku ruští vojáci mezi gruzínskými Tbilisi a Gori.

Článek

Romerová řekla, že aliance byla uvědoměna ruským resortem obrany. Aliance to prý bere na vědomí. Více se k tomu nevyjádřila. NATO začalo s Ruskem spolupracovat na různých projektech po dohodě v roce 2002.

O zmrazení kontaktů už ve středu informovalo norské ministerstvo obrany s odvoláním na vyjádření ruských představitelů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přitom ve čtvrtek jen krátce před vystoupením Romerové řekl, že Rusko nehodlá zavřít k alianci dveře.

Vedení NATO se nelíbí ruský zásah v Gruzii. USA a Británie kvůli invazi nejprve odvolaly společné námořní cvičení s Ruskem v Japonském moři. Rusko zase v úterý uvedlo, že se nezúčastní každoročního cvičení na Baltu Open Spirit 2008. Odmítlo také povolit americké válečné lodi vplout do Petropavlovska.

V reakci na ruskou invazi do Gruzie přerušilo v pondělí své vojenské kontakty s Ruskem na neurčito Švédsko.

USA s obnovením spolupráce nepočítají

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Ruska přerušit je "politováníhodné". Bílý dům vzápětí ale zdůraznil, že to odpovídá situaci. "Neumím si představit, že bychom se za daných podmínek angažovali do nějaké vojenské spolupráce s Ruskem, dokud se nevyřeší situace v Gruzii," řekl mluvčí pro národní bezpečnost Gordon Johndroe.

Český exministr zahraničí a šéf legislativy Cyril Svoboda (KDU-ČSL) nepovažuje krok Moskvy za rozumný. Jak řekl novinářům, věří, že obě strany znovu zasednou k jednacímu stolu. Podobně hodnotí situaci předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). "Vzájemná nekomunikace by mohla zvyšovat napětí,“ řekl Právu Vlček.

Konflikt v Gruzii
Před dvěma týdny nařídil gruzínský prezident Michail Saakašvili zásah v separatistických regionech Jižní Osetie a Abcházie. Na ochranu proruských provincií se ke konfliktu přidalo Rusko, které v pozoruhodně krátkém čase nasadilo tisíce vojáků a těžkou techniku. Jednotky se přitom nezastavily na hranicích provincií, ale postoupily hlouběji do gruzínského vnitrozemí, odkud se stahují jen pomalu.
Jižní Osetie a Abcházie formálně vyhlásily nezávislost na Gruzii už v devadesátých letech, žádná země to však neuznala. Provincie tento požádaly Rusko, aby krok posvětilo. Moskva dala najevo ochota tak učinit.
Gruzínský prezident Saakašvili je prozápadní politik s cílem přičlenit zemi k NATO. Podle střediska Levada se téměř polovina Rusů domnívá, že konflikt v Gruzii vyvolaly Spojené státy.

Související články

Výběr článků

Načítám