Článek
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin považuje rezoluci za „nekonstruktivní, konfrontační a politicky motivovanou“. Rusko místo toho navrhlo odsoudit nejzávažnější zločiny, které byly spáchané v 90. letech během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii.
Původně se mělo o přijetí rezoluce hlasovat už v úterý, Rusko však dopředu oznámilo, že návrh bude pravděpodobně vetovat. Proto bylo hlasování o den odloženo. Británie a USA se mezitím snažily přesvědčit Rusy o změně názoru.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Při středečním hlasování se zároveň zdrželi další čtyři členové rady - Čína, Nigérie, Angola a Venezuela. Zbylých deset členů hlasovalo pro přijetí rezoluce.
Návrh rezoluce, tedy označit masakr ve Srebrenici za genocidu rozhněval Srbsko a bosenské Srby. Vůdce bosenských Srbů navíc loboval, aby Rusko rezoluci OSN vetovalo. Argumentoval mimo jiné tím, že usnesení je antisrbské, protože se zaměřilo jen na zabíjení v posledních měsících bosenské války, která probíhala mezi lety 1992 až 1995.
Na samém konci války se v červenci 1995 bosenskosrbské ozbrojené síly zmocnily Srebrenice, která byla pod ochranou OSN. Poté v okolí města povraždili až osm tisíc mulimských chlapců a mužů.
Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se dodnes pohřešuje. Některé zdroje tvrdí, že masakr měl vést generál srbských vojsk Ratko Mladić.