Rusko nás chce nechat zatknout v Africe nebo Asii, sdělil Novinkám estonský ministr vnitra

„Můžeme spekulovat, že širším účelem ruských zatykačů na politiky a vysoké úředníky je ztížit diplomatické kontakty mezi našimi zeměmi a některými zeměmi v zahraničí, jako například v Africe a Asii,“ sdělil Novinkám Läänemets.

„Existuje také hypotetická možnost, že by Rusko mohlo požádat některé země o zatčení a vydání těchto osob v případě, že navštíví některou ze zemí, které mají s Ruskem podepsané dohody o vydávání osob. Je možné, že ruský režim doufá, že vydáním takových zatykačů zabrání našim politikům nebo vysokým úředníkům v uskutečnění návštěv na vysoké úrovni v některých regionech světa,“ dodal s tím, že ruský zatykač nijak chod ministerstva neomezil.

Estonský ministr vnitra dále uvedl, že Rusko vynakládá velké úsilí, aby jeho propaganda a narativy měly v Africe a Asii odezvu. „Není v ruském zájmu, aby evropské země, které aktivně podporují Ukrajinu, prohlubovaly své diplomatické vztahy se zeměmi, které by Rusko nejraději vidělo jako spojence a součást vlastní sféry vlivu,“ sdělil Novinkám.

Läänemets tak reagoval na zatykač, který na něho v úterý 12. 3. vydala Ruská federace, a dal ho do souvislosti s ruskými prezidentskými volbami (15.–17. 3.).

„Dá se očekávat, že Rusko svou propagandu posílí. Kremelská propagandistická mašinérie potřebuje stále nové zahraniční nepřátele, aby mohla mezi obyvatelstvem podněcovat nenávist a nedůvěru vůči sousedním zemím Ruska a mobilizovat podporu kremelského režimu,“ uvedl.

Podle něj se Rusko ve své propagandě zaměřuje na ruskojazyčné obyvatelstvo s cílem destabilizovat estonskou společnost. „Jde o vytváření rozporů a zasévání protivládních nálad a nedůvěry mezi určité nepatrné frakce našeho obyvatelstva, které jsou stále zranitelné vůči ruské propagandě a dezinformacím,“ uzavřel s tím, že se to Rusku nedaří, protože estonská společnost je stále odolnější a odolnější.

Mimo Läänemetsena se na seznamu hledaných objevila v půlce února i estonská premiérka Kaja Kallasová. „Rusko se možná domnívá, že vydáním fiktivního zatykače Estonsko umlčí. Odmítám se nechat umlčet,“ sdělila Novinkám Kallasová. „Krok Ruské federace není ničím překvapivým. Je to známá zastrašovací taktika,“ dodala.

Kromě estonských politických špiček Rusko vydalo zatykač i na lotyšského exministra hospodářství Janise Vitenbergse, šéfa branně-bezpečnostního výboru lotyšského parlamentu Jurise Rancanse či litevského poslance Povilse Urbšiho nebo bývalého starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP09) a jeho nástupce ve funkci Jakuba Stárka (ODS). Učinilo tak kvůli odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze v roce 2020. V případě odsouzení jim v Rusku hrozí až pět let vězení.