Hlavní obsah

Rusko nabízí neoblíbené vládě v Gruzii, že ji udrží u moci vojensky

Místopředseda ruské Rady federace Andrej Klimov prohlásil, že Rusko je připraveno vojensky pomoci gruzínské vládnoucí straně Gruzínský sen udržet se u moci, pokud o to požádá. Informuje o tom list The Kyiv Independent.

Foto: Profimedia.cz

Místopředseda ruské Rady federace Andrej Klimov

Článek

Klimov tato slova pronesl na zasedání Klubu přátel Ruska v Moskvě, uvedla gruzínská televize TV Pirveli, na niž odkazuje ukrajinský list.

Situaci přitom Klimov přirovnal k Sýrii s prezidentem Bašárem al-Asadem. Rusko totiž podle Klimova vojensky pomůže komukoli, kdo o to požádá. Moskva zakročila v Sýrii v roce 2015, aby podpořila Asadovu vládu proti skupinám vedeným tamní vnitřní opozicí, připomněl list.

Ruské síly působící v Sýrii byly OSN a dalšími organizacemi obviněny, že se v zemi dopouštějí válečných zločinů, včetně bombardování nemocnic nebo tzv. double-tap útoků, tedy útoků, kdy na stejný cíl po krátké době zaútočí znovu, a to ve chvíli, kdy na místě již pomáhají záchranáři. Tuto taktiku mimo jiné Rusové používají i na Ukrajině. Nechvalně se jí proslavil také teroristický Islámský stát.

Rusko zaútočilo na Oděsu metodou Islámského státu. Na místě nejméně 16 mrtvých

Válka na Ukrajině

Klimov o možné vojenské intervenci v Gruzii hovořil krátce poté, co se ukázalo, že Gruzínci vnímají Rusko jako svého největšího nepřítele. V průzkumu vydaném v polovině července se takto vyslovilo 69 procent dotázaných. V roce 2021 to bylo 66 procent, v roce 2019 49 procent, v roce 2017 40 procent a v roce 2012 35 procent, uvedl v jiné zprávě list The Kyiv Independent s odkazem na průzkum analytické společnosti The Caucasus Barometer.

Gruzínci přitom Rusy takto vnímají přímo úměrně s tím, jak moc se gruzínská vláda sbližuje s Ruskem. Obě země například plánují obnovit diplomatické vztahy a gruzínská vláda navíc přijala zákon o zahraničních agentech, který nedávno schválila také Moskva.

Tento zákon počítá s tím, že organizace, které dostávají finanční prostředky ze zahraničí, budou označeny jako „zahraniční agenti“, což odráží represivní ruskou legislativu používanou k potírání kritiků kremelského režimu.

Kontroverzní legislativa vyvolala v zemi rozsáhlé protesty, které přerostly v násilné incidenty, když se policisté snažili demonstrace potlačit vodními děly a gumovými projektily. Jeden takový se konal v půlce května, kdy do ulic města Tbilisi vyšlo na 50 tisíc lidí.

Do ulic Tbilisi vyšlo 50 tisíc lidí. Chystaný zákon o zahraničním vlivu vyvolal v Gruzii bouři

Evropa
Související témata:

Výběr článků

Načítám