Rusko má dost všech zdrojů, ve válce může pokračovat stávajícím tempem, varuje litevská rozvědka

„Rusko neukazuje žádný záměr deeskalovat konflikt,“ uvádí rozvědka ve zprávě. Zmiňuje nedávné výroky vysokých ruských představitelů ukazujících, že se ruské záměry nezměnily. Maximální cíle se od zahájení invaze nezměnily, i když se Rusko snaží dávat najevo, že je ochotno jednat.

Je proto velmi nepravděpodobné, že by Moskva ustoupila od svých operačních cílů. Bude se v nejbližší době pokoušet ovládnout celé území Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, kterou už Rusko anektovalo.

Bude dál podkopávat ukrajinskou státnost a suverenitu, tlačit na neutralitu Ukrajiny a snažit se v dlouhodobém horizontu zlikvidovat její vojenskou sílu bez ohledu na výsledek války.

Ve zprávě litevská zpravodajská služba také varuje, že se Rusko připravuje i na možnou konfrontaci s NATO v Pobaltí, i když část jednotek od západních hranic Ruska odvelelo na ukrajinskou frontu.

Podle ní to potvrzuje vytvoření nového Leningradského vojenského okruhu a také skutečnost, že na Ladožském jezeře už má lodě se střelami s plochou dráhou letu Kalibr . Zatímco v roce 2022 nad Baltským mořem nepřeletěl ani jeden ruský strategický bombardér Tu-22, loni bylo zaznamenáno pět jeho letů.

Ani případný konec války na Ukrajině nebude znamenat konec dlouhodobé konfrontace Ruska s NATO.

Litevská rozvědka navíc varovala, že navzdory sankcím se stal ruský vojenskoprůmyslový komplex klíčovou silou pohánějící ruskou ekonomiku. Rusko dalo loni na obranu 10,8 bilionu rublů (2,74 bilionu korun).

Umožnily mu to vyšší ceny ropy, kterou vyváží, a schopnost obcházet západní sankce. Rozvědka ve zprávě uvedla, že tyto krátkodobé úspěchy povedou k prohloubení problémů v dlouhodobém horizontu.

Upozornila, že prezidentské volby mají být potvrzením pozice Vladimira Putina – a ten po nich může přistoupit k uplatnění nepopulárních opatření, jak ekonomických, tak i k mobilizaci.