Rusko hrozilo Evropě uzavřením plynovodů, nakonec to udělala Ukrajina

Nebyl to nijak velký šok, evropské země se na tento scénář připravovaly už od zahájení totální ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. „Moskva strávila půl století budováním svého evropského podílu na trhu s plynem, který na svém vrcholu činil asi 35 procent, ale postupně klesl na asi osm procent,“ podotkla agentura Reuters.

Po dřívějším uzavření plynovodů Nord Stream a Jamal nyní Gazprom potrubím do Evropy dodává plyn jen přes Turecko pomocí plynovodů TurkStream a Blue Stream pod Černým mořem. Moskva také do Evropy stále dodává zkapalněný zemní plyn. Podle agentury Reuters Gazprom dodal ještě v roce 2022 do Evropy různými trasami 63,8 miliardy metrů krychlových plynu. Už následující rok dodávky oproti tomu klesly o 55,6 procenta na 28,3 miliardy metrů krychlových, upozornil Reuters.

Kyjev ukončení tranzitu ruského plynu přes své území prezentoval jako „jednu z největších porážek Moskvy“. „Když (ruský prezident Vladimir) Putin před více než 25 lety převzal moc v Rusku, přečerpalo se ročně přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových plynu. Dnes je tranzit ruského plynu roven nule,“ komentoval vypršení kontraktu s ruskou stranou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Musíme také překonat hysterii některých evropských politiků, kteří dávají přednost mafiánským schématům s Moskvou před transparentní energetickou politikou,“ dodal Zelenskyj, aniž by zmínil konkrétní jména. Hlasitým kritikem kroku Ukrajiny je především slovenská vláda v čele s Robertem Ficem. Ten zastavení tranzitu označil za Zelenského „sabotáž“ a pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny.

Ruský plynárenský koncern se omezil na suché oznámení. „Gazprom je zbaven technické a právní způsobilosti dodávat plyn pro tranzit přes Ukrajinu,“ napsal plynárenský gigant, který už v roce 2023 oznámil prudký propad produkce o 25 procent. Za rok 2023 také koncern skončil ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů, ačkoliv původně očekával velký zisk.

Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu přitom provázely opakované problémy už dlouho před vypuknutím nynější války. Moskva kvůli finančním sporům s Kyjevem zastavovala tranzit plynu směrem na Západ opakovaně už od 90. let. Tyto výpadky postihovaly i Česko, jeden z těch nejdelších v roce 2009 trval skoro dva týdny.

Své dominance v dodávkách plynu do Evropy pak využilo Rusko v roce 2021, rok před zahájením totální invaze na Ukrajinu. Tehdy v době rychlého ekonomického oživení po covidové pandemii prudce vzrostla poptávka po plynu, kterou umocnila mimořádně chladná zima v Evropě.

„Rusko začalo zpomalovat dodávky do Evropy a poskytovalo smluvně zavázané objemy plynu, ale ne mimořádné okamžité prodeje, ke kterým obvykle docházelo,“ popsal americký think tank Brookings taktiku, jakou Moskva zvyšovala své zisky.

Po zahájení ruské totální invaze na Ukrajinu na počátku roku 2022 se situace vyostřila. Rusko hrozilo Evropě zastavením potrubních dodávek plynu kvůli technologickým sankcím a několika evropským zemím zarazilo dodávky plynu s odůvodněním, že odmítají za dodávky platit v rublech, jak začala Moskva v rozporu s podepsanými smlouvami nově požadovat. „Náš produkt, naše pravidla. Nehrajeme podle pravidel, která jsme nevytvořili,“ vzkázal tehdy do Evropy šéf Gazpromu Alexej Miller.

Mezi těmi, kdo upozorňovali, že vyjednávací pozice ruského prezidenta Vladimira Putina v této otázce není až tak silná, byl i americký finančník George Soros. „Pokud nebude dodávat do Evropy, bude muset ukončit těžbu na Sibiři, odkud ten plyn proudí. Jde zhruba o 12 tisíc vrtů. Nějakou dobu trvá, než se zavřou, ale až budou zavřené, bude je kvůli stáří toho zařízení těžké znovu otevřít,“ napsal v roce 2022.

Moskva zatím dala najevo svůj záměr přeorientovat se na čínský trh. I ruské ministerstvo ekonomiky ale ve svém loňském výhledu očekává, že ruský plyn bude Čína odebírat za ceny o zhruba 28 procent nižší než evropští odběratelé, upozornil Bloomberg.

V roce 2022 přitom místopředseda bezpečnostní rady Ruska a exprezident Dmitrij Medvěděv Evropě se „srdečnými pozdravy“ vzkazoval, ať se připraví na cenu pět tisíc eur za tisíc metrů krychlových plynu. Po definitivním zastavení tranzitu přes Ukrajinu evropská cena plynu sice nyní vzrostla na nejvyšší úroveň od října 2023, nicméně zatím na podstatně nižších 50 eur za megawatthodinu (tedy zhruba 532 eur za tisíc metrů krychlových), informoval v pátek list The Daily Telegraph.