Článek
„Jaké máme problémy? Především jsou to úvěry firem vojenského průmyslu. Podle našich údajů tvoří přes dva biliony rublů (téměř 730 miliard korun). Jen splácení si vyžádá asi 200 miliard rublů,“ řekl podle agentury TASS na veletrhu vojenské výroby v Jekatěrinburgu. Podle jeho slov se tyto dluhy perou s plánovanými zisky.
Výrobci živoří?
Podle Borisova je objem vlastních prostředků vojensko-průmyslových struktur velmi omezený. „Možnost opřít se o vnitřní zdroje, o vlastní peníze prakticky nemají,“ řekl. Upozornil zároveň, že zatímco příjmy bankovních ústavů, které pouze zajišťují finanční operace, rostou, výrobci zbraní doslova „živoří“ a nemají dostatek peněz na investování do nových technologií.
| Vývoz činí miliardy rublů |
|---|
| Loni Rusko vyváželo do zahraničí vojenskou produkci ve výši 15 miliard rublů. |
| Podobný rozsah exportu se udržuje zhruba tři roky. |
| Vojenský průmysl platil podle vicepremiéra Borisova loni za úvěry 135 miliard rublů. |
| Letos se zvýšily na 200 miliard. |
„Požádali jsme prezidenta, aby vyčistil toto úvěrové portfolio,“ citoval Borisova deník The Moscow Times. Borisov už před časem navrhl prominout firmám 600 až 700 miliard rublů, tedy nejméně třetinu dluhu. Podle expertů však občané budou muset z daní dvakrát zaplatit „závody ve zbrojení“: jednou za peníze z rozpočtu na výrobu zbraní a podruhé za umoření dluhů.
„Peníze na vracení dluhů nejsou, a proto se chystá jejich zrušení a poté utajení,“ tvrdí vojenský analytik Alexandr Golc. Hlavní problém není ani tak výše úvěrů jako to, že asi třetina celkového objemu dluhu se neumořuje, napsal v článku pro rozhlas Echo Moskvy. Podle něj stát chystá radikální vyřešení problému dluhů. „Už o nich nikdy neuslyšíme, stejně jako za SSSR nikdo nevěděl o vlivu vojenské výroby na ekonomiku země,“ tvrdí.
Jako na rotopedu
Vicepremiér přirovnal práci vojenského průmyslu ke šlapání na rotopedu. „Můžete otáčet pedály, jak chcete, ale nikam se nedostanete,“ řekl s tím, že podniky léta musejí splácet úvěry s úroky 10, 11 či 12 procent.
Ministerstvo obrany však tvrdí, že žádné problémy výrobci nemají. Na fóru Armáda 2019 si náměstkyně ministra Taťjana Ševcovová pochvalovala, že se podařilo dosáhnout až 99procentního plnění zakázek a zároveň „modernizovat výrobu, vytvářet nová pracovní místa a platit důstojné platy“.
Experti zároveň připouštějí, že příčinou vysokých dluhů zbrojovek nemusí být jen vysoké úroky, ale také nízká efektivita výroby a stále rostoucí náklady na zbrojní systémy. Zdůrazňují, že na rozdíl od sovětských časů, kdy pro potřeby armády pracoval prakticky celý průmysl, si současné vojenské závody musejí samy vyrábět součástky a konečnou produkci to výrazně prodražuje.
Musí si proto brát stále více úvěrů, za které stát nemá odpovědnost. Utajení vojenské výroby přitom úspěšně kryje korupci, tvrdí analytik Golc. Úředníci podle něj přiznávají, že ne vždy se vyčleněné státní prostředky dostanou k výrobcům.