Článek
(od našeho zpravodaje)
„Tyto volby byly založeny na represích a zastrašování,“ uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. „A konaly se na území okupované Ukrajiny, čímž byla porušena ukrajinská svrchovanost,“ dodal.
Rumunská ministryně zahraničí Luminița Odobescuová zase prohlásila, že všichni vědí, že ruské prezidentské volby nebyly ani spravedlivé, ani demokratické nebo svobodné.
„Rumunsko odsuzuje pořádání ruských prezidentských voleb na nezákonně anektovaných územích Ukrajiny. Nejen ale na Ukrajině, Rusko je pořádalo také v moldavském Podněstří a gruzínské Jižní Osetii a Abcházii,“ sdělila novinářům Odobescuová.
Ruské volby sečteny: Putinovi rivalové se nepřehoupli přes pět procent
Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který uvedl, že se rozhodně nedá hovořit o volbách.
„Jde o proceduru, která má volby připomínat. Někdo by to mohl nazvat znovuzvolením (Putina), kterému chybí jakákoli legitimita,“ prohlásil Landsbergis. Ten dále uvedl, že v Litvě pro ruského diktátora hlasovala pouhá tři procenta lidí.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis
„Jsem rád, že lidé mimo ohraničené ruské vězení, které se v současnosti nazývá Rusko, mohou vyjádřit svůj názor. Jako například Rusové, kteří žijí v Litvě. Pouze tři procenta z nich hlasovala pro Putina,“ uzavřel šéf litevské diplomacie.
Ruské prezidentské volby se konaly od 15. do 17. března. Drtivě v nich zvítězil dosavadní šéf Kremlu Vladimir Putin. V hlasování ale neměl opravdovou konkurenci, opozice se na kandidátku vůbec nedostala.
Reakce na Putinovo znovuzvolení ukazují rozdělení světa. Z jedné strany gratulace, z druhé řeči o cirkusu
