Ruské nálety v Sýrii jsou přesné a efektivní, uznává studie NATO

„Přestože je bojových letadel ruského letectva menší počet než těch, která jsou v západní alianci, piloti Kremlu dosáhli v operacích proti teroristické síti Islámský stát a dalších povstaleckých skupin v souhrnu většího účinku,“ píše německý Focus. Odvolává se na tajný materiál NATO, který úspěchy zdůvodňuje vyšším počtem ruských náletů.

Zhruba 40 ruských strojů umístěných v syrské Latákíji zaměřuje až

70 cílů denně. Jejich útoky jsou „přesné a efektivní”, cituje zprávu Focus. Sto osmdesát letadel USA a dalších zemí zaútočí denně jen na dvě desítky pozemních cílů.

Kreml navíc hodlá v blízké budoucnosti nasadit v Sýrii až 140 stíhaček. Prezident Putin údajně váhal s vysláním čtyř nejmodernějších Su-35. [celá zpráva] Ty jsou podle odborníků lepší než většina letadel západní výroby, napsal Focus.

Analýza NATO také podle týdeníku konstatuje, že ji nové ruské vojenské technologie zaskočily a že špionáž ani jiné operace členských zemí NATO včas nepronikly do ruských vojenských struktur.

Pouhých 20 procent ruských útoků ale podle Aliance mířilo na cíle Islámského státu. Ostatní se zaměřily na jiné povstalecké skupiny bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada. Některé z nich navíc podporuje Západ.

Letecká kampaň ale zastavila masivnější přesuny povstalců a například větší konvoje Islámského státu v obavě z náletů nevyrážejí na cestu ani v rámci území, které IS ovládá.

Ruští piloti také při útocích podle německého týdeníku těží ze syrského leteckého průzkumu. To jsou informace, které Američanům chybí. Navíc se přímo v terénu údajně pohybují ruské speciální jednotky a špióni, kteří pro nálety označují strategicky důležité cíle.

O tom, že takové jednotky v Sýrii působí, mluvil začátkem února čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který dokonce zmínil, že jeho muži infiltrovali Islámský stát. [celá zpráva]

Tajný dokument NATO ale nezmiňuje často kritizované tzv. vedlejší ztráty ruských útoků. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie, vyčíslila civilní oběti na víc než 1700 mrtvých od začátku letecké kampaně Kremlu z loňského září. Mezi zabitými má být i 423 dětí.

V Sýrii začalo koncem února platit příměří, ke kterému se zavázala Asadova vláda a většina povstaleckých skupin mimo nejradikálnějších organizací jako Islámský stát nebo Fronta an-Nusra.

Křehký klid zbraní omezil i počty náletů, i když syrská opoziční vyjednávací komise (HNC), která je partnerem pro stagnující mírová jednání, v pondělí uvedla, že Rusko podniklo na opozici od vyhlášení příměří 90 náletů. Na porušování příměří si stěžuje i Moskva. [celá zpráva]

Další nepřímá mírová jednání mezi zástupci Asadovy vlády a jeho oponenty by mohla začít příští týden.