Ruské manévry u hranic s Ukrajinou, Kyjev se obává invaze

Na přesuny ruských vojsk upozorňoval specialista německého deníku Bild Julian Röpcke, který zveřejnil na svém twitterovém účtu i záběry ruských kolon tanků, obrněných transportérů a aut. Z krasnodarského kraje jednotky mířily k Azovskému moři směrem na Mariupol. Směrem k Luhanské oblasti zase směřovala kolona s pontonovými mosty. Přesun kolon k Ukrajině byl zaznamenán i u Voroněže.

Kvůli přesunům ruských vojsk ve středu zvýšilo velitelství amerických sil v Evropě varování před krizí v oblasti na nejvyšší stupeň, uvedl server DefenceOne.

V úterý ukrajinské velení obvinilo Moskvu, že shromažďuje vojenské síly na společné hranici a proruští separatisté porušují příměří. Ve středu ukrajinský parlament schválil rezoluci odsuzující rostoucí napětí na východě Ukrajiny.

„Od počátku tohoto roku výrazně narostlo ostřelování a ozbrojené provokace ozbrojených sil Ruské federace. Za jediný den byli čtyři ukrajinští vojáci zabiti ruskými zbraněmi a jeden vážně zraněn,“ stojí v prohlášení ukrajinského parlamentu, které schválilo 308 zákonodárců. Ti požadují, aby Rusko „okamžitě ukončilo nepřátelské akce a plně dodržovalo příměří a plnilo své mezinárodní závazky a stáhlo z Ukrajiny svou armádu, žoldnéře a ozbrojené skupiny, které řídí, financuje a poskytuje jim vybavení a zbraně“.

Rusko uvedlo, že se naopak obává, že by Ukrajina mohla obnovit konflikt na východě země, a proto tam stahuje své vojáky. „Dáváme najevo své obavy z rostoucího napětí a z toho, že by ukrajinská strana mohla nějakým způsobem podniknout provokativní akce, které by mohly vést k válce. To skutečně nechceme vidět,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Myslím tím občanskou válku, která tam už byla,“ upřesnil.

Ruský prezident Vladimir Putin už v úterý obvinil Kyjev, že se snaží vyvolat ozbrojený střet se separatisty a neplní dohody. Při videorozhovorech s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem naléhal, aby Kyjev zahájil dialog se separatisty na východě Ukrajiny, jak se k tomu zavázal.

Obavy, že by Rusko mohlo opět zaútočit na východ Ukrajiny, zesílily po projevu Vladimira Putina na letošním lednovém on-line fóru v Davosu. Tam Putin říkal, že roste nepřátelská propaganda proti jeho zemi a že čeká „reálné akce“ Ameriky proti Rusku, které jsou stále agresivnější. Varoval, že takováto hra bez pravidel „nebezpečně zvyšuje riziko unilaterálního použití vojenské síly“.

Putin sice neuvedl, kdo by tuto sílu použil, zřejmě varoval USA před jednostrannými akcemi, jenomže druhý den šéfredaktorka ruské anglojazyčné televize RT Margarita Simonjanová pronesla na konferenci v separatistickém Doněcku plamennou řeč, kde vyzvala moskevské vedení: „Matičko Rusi, vezmi Donbas domů.“

Ruští představitelé sice popřeli, že by volání Simonjanové po anexi průmyslového Donbasu představovalo oficiální ruskou politiku, ale popření bylo tak vlažné, že bylo jasné, že nejde jen o vyjádření osobních postojů. Ukrajina poté zakázala vysílat třem televizním kanálům, které považuje za proruské, a vytvořila mezinárodní Krymskou platformu s cílem zvýšit upadající zájem Západu o konflikt na Ukrajině a okupaci Krymu, uvedl analytik Konstantin Eggert na stránkách institutu Chatham House.

Obavy před eskalací a novou ruskou invazí dal v úterý najevo i James Sher z estonského institutu pro zahraniční politiku RKK při Mezinárodním středisku pro obranu a bezpečnost. Zmínil, že se vyhrocuje informační válka i reálné napětí. Zmínil vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který v lednu varoval, že pokud Francie a Německo nejsou schopné uplatnit svůj vliv na Kyjev, tak tomu Rusko uzpůsobí své akce.

Ruský analytik Igor Šatrov v této souvislosti zmiňoval možnost přímého zapojení ruských mírových sil jako v Náhorním Karabachu.