Článek
„Kybernetičtí aktéři napojení na ruskou GRU jsou zodpovědní za pokusy o převrat, sabotáže, vlivové operace a pokusy o atentáty po celé Evropě,“ stojí ve zprávě, která také zmiňuje jejich odpovědnost za špionáže a poškození dobrého jména.
Zpráva dále uvádí, že ruští hackeři v rámci jednotky GRU působí od roku 2022. Používají mimo jiné destruktivní malware WhisperGate, který od 13. ledna 2022 nasadili také proti Ukrajině. Tu následně Rusko 24. února 2022 vojensky napadlo.
Estonsko ukázalo prstem
Kromě Ukrajiny ruští hackeři mířili jmenovitě také na Estonsko, jehož ministerstvo zahraničí v prohlášení oficiálně označilo ruské agenty jednotky 29155 za aktéry, kteří jsou zodpovědní za kybernetické útoky v Estonsku v roce 2020. Je to vůbec poprvé v historii, kdy Estonsko přímo označilo pachatele kybernetických útoků na stát.
Čeští zpravodajci pomohli FBI
„Estonsko odsuzuje jakoukoli zlovolnou činnost, včetně kybernetické, která ohrožuje naše instituce, naše občany a naši bezpečnost. Vnitrostátní i mezinárodní vyšetřování, do něhož se zapojilo deset zemí, ukázalo, že cílem Ruska bylo poškodit národní počítačové systémy, získat citlivé informace a zasadit úder našemu pocitu bezpečnosti,“ prohlásil ministr zahraničí Margus Tsahkna s tím, že Rusko musí za útoky nést odpovědnost.
Na šest ruských hackerů z jednotky 29155 vydala FBI zatykač. Jedná se o Vladislava Borovkova, Denise Denisenka, Jurije Denisova, Dmitrije Gološubova, Nikolaje Korchagina a Amina Stigala.
Ve Vrběticích zahynuli dva Češi
Jednotka 29155 ruské GRU byla podle dostupných informací založena v roce 2008. Do povědomí českých občanů se dostala především v roce 2014, dva její agenti Čepiga a Miškin jsou totiž podezřelí z toho, že stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Při výbuchu zemřeli dva čeští občané.
Titíž agenti jsou podezřelí také z otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala novičokem v britském Salisbury v březnu 2018.
Výbuch ve Vrběticích v časech a souvislostech
