Článek
Centrální banka Ruské federace o tom rozhodla na úterním mimořádném zasedání. „Podle zhodnocení k 7. srpnu se meziroční míra inflace zvýšila na 4,4 procenta. Současné tempo růstu cen přitom nadále zrychluje,“ uvedla banka v tiskové zprávě, na kterou odkazuje Kommersant.
Podle Centrální banky se rubl propadá kvůli tomu, že „domácí poptávka převýšila schopnost rozšiřovat výrobu v zemi“, což má ruskou měnu „válcovat prostřednictvím zvýšeného dovozu“.
Cílem zvýšení základní sazby o 3,5 procentního bodu je přitom „zajištění dynamiky měnových podmínek a domácí poptávky, která je nezbytná k návratu inflace na úroveň 4 procenta v roce 2024“.
Původně se měla rada ruské centrální banky sejít až 15. září, kvůli volnému pádu rublu se ale rozhodla nečekat a zasáhnout okamžitě.
Ruský rubl totiž v pondělí dosáhl psychologické hranice, kdy směnný kurz dolaru na moskevské burze prolomil poprvé za posledních 16 měsíců hranici sto rublů, euro se přitom prodávalo za více než 110 rublů.
Dlouhodobý stav
Obrovský propad zažil rubl loni v únoru, když Rusko zahájilo plnohodnotnou a nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Tehdy spadl rubl až pod hodnotu 120 rublů za dolar, zásah ruské centrální banky ale ztráty smazal a rubl se dostal až na předválečnou úroveň.
Další pád proběhl na začátku roku 2023. Ruská měna sice rok začala s kurzem 60 rublů za dolar, od té doby ale setrvale klesá a podle listu Financial Times (FT) se nejedná o žádnou krátkodobou situaci.
Odborníci oslovení deníkem FT totiž uvedli, že za pádem rublu stojí kombinace prudkého zvýšení výdajů státu, a to zejména na zbrojení, a pokles příjmů z prodeje surovin, především ropy a zemního plynu. To potvrdilo i ruské ministerstvo financí, podle jehož údajů klesly příjmy z nerostných surovin o polovinu.
Volný pád rublu pokračuje. Americký dolar překonal psychologickou hranici
