Článek
Podobně jako ministr obrany Tilvar se vyjádřil prezident Klaus Iohannis, když na konci října řekl: „Příští rok učiníme další krok vpřed navýšením obranného rozpočtu na 2,5 procenta HDP s cílem zvýšit schopnost armády plnit svěřené mise, aby bylo Rumunsko ještě důvěryhodnější v roli regionálního bezpečnostního pilíře.“ Letos šla na obranu dvě procenta rumunského HDP.
K 32 strojům F-35 si pořizuje 35 motorů i zbraně a munici a součástí kontraktu je i výcvik pilotů a simulátory, uvedl server Breaking Defense. Jednotková cena se zdá být nižší než v případě ČR (cca 122 miliard za 24 kusů), ovšem není jasné, jak moc se liší další Prahou objednané vybavení.
Než Rumunsko dostane v roce 2030 první F-35, doplní svých 17 strojů F-16, které mu zůstaly jako jediné ve výzbroji po vyřazení MiGů-21, o dalších 32 kusů F-16 z Norska. Pořizuje si také dva těžké transportní vrtulníky Airbus H215M v plně vybavené bojové verzi za 150 milionů dolarů.
Navýšení protivzdušné obrany
Rumunsko také posiluje protivzdušnou obranu (PVO). K systému Patriot dlouhého dosahu, jenž je schopen ničit balistické rakety, si pořizuje i systémy krátkého a velmi krátkého dosahu, uvedl server Defense News. Rozhodovat se bude zřejmě mezi izraelským systémem SPYDER, který zvolila i AČR, francouzskými střelami velmi krátkého dosahu Mistral 3, které už evropská zbrojovka MBDA Rumunsku nabízí, doplněnými systémem krátkého dosahu VL MICA.
Rumunsko přesouvá protivzdušnou obranu blíž hranici s Ukrajinou
Česká republika zatím nemá žádný systém PVO schopný ničit balistické rakety.
Rumunsko už na začátku loňského roku uzavřelo kontrakt s americkým výrobcem Raytheon a norským Kongsbergem na dodávky mobilních pobřežních protilodních baterií za 217 milionů dolarů, napsal server USNI. Mělo by jít o čtyři mobilní odpalovací zařízení dvěma řídícími stanicemi.
Rumunsko si také pořizuje 18 útočných dronů Bayraktar TB2 se třemi řídícími stanicemi, které lze používat i pro hlídkování, uvedl server G4media
Posilování pozemních sil
Za 1,1 miliardy dolarů si míní Rumunsko pořídit 54 amerických tanků M1A2 Abrams, napsal Business Insider. Koupit plánuje až 150 švýcarských kolových obrněných transportérů Mowag Piranha V. Podle zdrojů z rumunské vlády zvažuje též nákup 300 jihokorejských tanků K2 Black Panter, které si už koupilo Polsko, a samohybných houfnic K-9.
Rumunský vojenský rozpočet prudce roste už od roku 2017, kdy meziročně stoupl z 2,64 na 3,62 miliardy dolarů. V následujícím roce stoupl o dalších 20 procent na 4,36 miliardy dolarů. V dalších letech byl meziroční růst vždy mezi pěti a devíti procenty. V roce 2020 v Rumunsku překročily výdaje na obranu dvě procenta HDP.
Další prudký nárůst výdajů na obranu následoval vloni, když z 5,19 miliardy dolarů v roce 2022 stouply na 8,48 miliardy dolarů (190 miliard korun). Český rozpočet na obranu loni činil 111,8 miliardy korun (1,52 % HDP).
Rumunsko však stále nevydává na obranu tolik jako Polsko, kde jde na armádu 3,9 procenta HDP. Při srovnání s Polskem a Rumunskem je vidět, že Česká republika je při výdajích na zbraně uměřená, nenakupuje stovky tanků a letadel F-35 objednala jen 24 kusů.