Rumunsko buduje největší vojenskou základnu NATO v Evropě

Se základnou poroste i významnost Rumunska v rámci NATO, které má ruskou válku na Ukrajině doslova pár stovek metrů přes řeku Dunaj.

Rumunská vláda nejprve postaví přístupové cesty k základně a vysokokapacitní elektrickou síť. Rozšiřovací práce budou stát 2,7 miliardy dolarů (přes 63 miliard korun), uvedl list The Balkan Insight.

Kvůli rozšíření bylo Rumunsko nuceno vyvlastnit 2400 hektarů v okolí základny, která se po sjednotiteli Rumunska nazývá Mihail Kogălniceanu, a z části města Constanța zvané Lumina. Za hektar půdy lidem úřady zaplatily 5500 eur (asi 140 tisíc korun).

„Budou se stavět byty pro jednotlivé zaměstnance nebo rodiny. Budou tam paneláky a další možnosti bydlení, jesle, školky, školy, lékárny. Všechno, co je potřeba,“ řekl velitel základny Nicolae Crețu.

Kromě infrastruktury bude rumunská vláda na základně budovat i několik dalších vzletových a přistávacích drah, které budou sloužit pro provoz různých typů vojenských letadel, jako jsou stíhačky, průzkumné letouny nebo bezpilotní drony.

Crețu dále prohlásil, že na základně budou i hangáry pro údržbu, sklady pohonných hmot, munice a vybavení, letecký technický materiál nebo simulátory. „Vše k podpoře provozu a k úkolům základny tohoto rozsahu,“ doplnil.

Základna bude mít po rozšíření rozlohu téměř 3000 hektarů a stane se největší v Evropě. Například americká základna Ramstein v Německu má rozlohu „pouze“ okolo 2000 hektarů.

Rumunsko se tak stane ještě důležitějším členem Severoatlantické aliance. Už teď je klíčovým centrem pro operace NATO v černomořském regionu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině projížděly zemí tisíce amerických vojáků na výcvikových a bezpečnostních misích. V rámci operací NATO navíc odtud pravidelně operují americké bojové a pozorovací letouny, poznamenal americký týdeník Newsweek.

Bukurešť dlouhodobě usiluje o užší spolupráci se svými spojenci v NATO, zejména s USA, neboť Černé moře se stává stále více napjatým dějištěm konfrontace mezi Ukrajinou a Ruskem stejně jako mezi Moskvou a jejími západními rivaly.

„Rumunsko se již etablovalo jako kotva východního křídla NATO a EU,“ prohlásil pro Newsweek rumunský premiér Marcel Ciolacu.

„Rumunsko je a bude i nadále spolehlivým spojencem USA, který se zasazuje o stabilitu a mír ve střední a východní Evropě. Jsme odhodláni výrazně přispívat k transatlantickému společenství a neochvějně podporovat demokratické hodnoty a základní práva a svobody,“ uvedl dále Ciolacu.

„Rusko se historicky vznášelo nad Rumunskem a evropským východním křídlem jako zdroj nestability, útlaku a agrese. Proto se neustále snažíme čelit všem ruským pokusům o destabilizaci Rumunska a našich partnerů,“ dodal premiér s tím, že v minulosti se jeho země již několikrát úspěšně ubránila před ruskými pokusy o destabilizaci.

Generál Virgil Balaceanu, bývalý zástupce Rumunska na velitelství NATO v Bruselu, řekl podle Newsweeku, že Ukrajina a tamní válka nejsou Rumunsku vzdálené. Vzhledem k tomu, že Rumunsko má válku u svých hranicích, musí podle něj počítat s nejhoršími scénáři a posílení obrany a odstrašení je nezbytné.

O blízkosti ruské války na Ukrajině se na vlastní oči přesvědčily i Novinky, které navštívily rumunskou vesnici Plauru, která se nachází jen několik stovek metrů přes řeku Dunaj od ukrajinského přístavního města Izmajil, na něhož ruští okupanti zejména v roce 2023 posílaly často drony.

A právě do této vesnice nebo jejího okolí dopadají trosky ruských dronů, kterých na rumunské území dopadlo už několik. Jeden z nich za sebou navíc zanechal zhruba čtyřmetrový kráter.

„Když slyšíme výbuchy příliš blízko, utíkáme v noci z domu a spíme v autě,“ vylíčil smutnou realitu asi patnáctiletý Alex s tím, že jeho rodina není sama, kdo má hrůzu z dronů. Řadu dalších obyvatel strach rovněž vyhání často pryč z vesnice.

Na obranu obyvatel Plauru rumunská armáda vybudovala dva protiraketové kryty, do kterých se v případě nebezpečí mohou obyvatelé ukrýt.

Rumunsko v posledních letech masivně investovalo do obrany. Pro rok 2024 bude mít armáda rozpočet přes 20 miliard eur (přes 507 miliard korun), což je o 45 procent více než v roce 2023. Peníze jsou určeny především na nákup moderní výzbroje, uvedl list Balkan Insight.

Podle zveřejněných údajů včetně částky vynaložené v roce 2023 bude Rumunsko během pěti let, do kterých spadá i rok 2027, investovat do armády téměř 320 miliard lei (přes 1,63 bilionu korun).

Kromě dostavby vojenské základny se Rumunsko snaží také zavést zákon, který by Bukurešti umožnil nasazení pozemních jednotek na cizím území v případě ohrožení rumunských občanů.

O zákonu informoval rumunský list Bursa, podle něhož tím rumunské ministerstvo reaguje na ruskou hrozbu v Moldavsku, kde žijí statisíce Moldavanů s rumunským občanstvím, a také na ruskou agresi na Ukrajině.

Rumunský server uvedl, že nasazení jednotek by umožnil článek 4 odstavce 3 návrhu zákona, který stanoví, že parlament schvaluje nasazení vojenských a nevojenských sil na území rumunského státu nebo mimo něj k potírání hybridních hrozeb, a to na návrh prezidenta Rumunska po konzultaci s Nejvyšší radou obrany země.