Článek
"Letečtí odborníci měli naprostou pravdu, když se rozhodli zavřít vzdušný prostor," řekla BBC jedna z autorek studie Susan Stippová z kodaňské univerzity.
Podle výzkumů byly úlomky především krátce poté, co vulkán explodoval, velmi malé a ostré. "Část vody z tajícího ledovce, který sopku pokrývá, stekla do kráteru a ochladila magma. Když kráter vybuchl, byly tyto částečky mnohem ostřejší, než sopečný prach většinou bývá," popsala Stippová.
A protože byly části velmi malé, padaly k zemi mnohem pomaleji a letadla ohrožovaly delší dobu.
Nebezpečí roztavených mikročástic
Stippová připomněla, že moderní motory letadel mají uvnitř teplotu téměř 2000 stupňů Celsia, malé částečky ale začnou při teplotě kolem 1000 stupňů tát. Vědci zjistili, že takto roztavené mikročástiče by mohly ucpat některé součásti motorů, které by pak mohly přestat fungovat.
Jiné částice by mohly poškodit okna a vnější plášť letadla.
Láva po erupcích sopky Eyjafjallajoküll žhnula i několik týdnů po uklidnění vulkánu
Zrušilo se sto tisíc letů
Sopka Eyjafjallajökull vybuchla v jižní části Islandu 14. dubna 2010. Následně byly zastaveny lety nad severní Evropou, zákaz se během několika dní rozšířil prakticky nad celý kontinent. Zrušeno bylo více než 100 000 letů a letecké společnosti vypočítaly ztráty na 1,5 až 2,5 miliardy eur.
Následně se začaly ozývat hlasy, že sopečný popel nebyl nijak nebezpečný a zastavení provozu bylo zbytečné. O uzavření vzdušného prostoru rozhodoval úřad Eurocontrol. Proti tomu protestovaly především britské aerolinky, kterých se omezení dotýkala nejvíce. Nad územím Británie byl provoz zastaven šest dní.
Dánští a islandští výzkumníci ovšem připomněli případ letadla společnosti British Airways z roku 1982, které prolétlo mrakem sopečného prachu po erupci indonéské sopky Galunggung. Přestaly mu fungovat všechny čtyři motory. Pilotům se naštěstí podařilo tři z nich znovu "nahodit".