Článek
Podle ruského ministerstva zahraničí je činnost ruských členů SCKK nemožná kvůli ”akcím Kyjeva”, neboť Ukrajina sabotuje pravidla práce mise, vytváří ”napjatou morálně psychologickou situaci„ a brání ruským důstojníkům v přístupu na frontu z území kontrolovaného Kyjevem. Ukrajinští vojáci se k ruským kolegům chovají neuctivě a brání jejich kontaktům s místním obyvatelstvem.
Na totéž si ale stěžovali i Ukrajinci v SCKK. Na konci listopadu sdělili, že ruští zástupci a milice separatistů brání odvozu těla mrtvého ukrajinského vojáka.
O „vynuceném kroku“ podle svých slov Rusové informovali zahraniční partnery s tím, že „veškerá odpovědnost ze možné následky plně padá na ukrajinskou stranu“.
Reakce Ukrajiny
„Považujeme tento bezprecedentní krok Ruska za další provokaci, která vážně podkopává minské dohody, a za snahu zbavit se jakékoli odpovědnosti jako strana konfliktu,“ uvedlo podle Ukrajinské pravdy ve svém pondělním vyjádření ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. Podle ukrajinských diplomatů krok ukazuje, že se Moskva nevzdává snahy, dotlačit Kyjev „k přímým jednáním s bojovníky nezákonných ozbrojených skupin na východě země“, čímž se ale Rusko nikdy netajilo a vždy k podobným jednáním Ukrajinu vyzývalo.
„Svým rozhodnutím Kreml výrazně zvýšil bezpečnostní rizika pro Speciální monitorovací misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (SMM OBSE) s cílem donutit Ukrajinu a její mezinárodní partnery k nepřijatelnému rozmístění mírových sil OSN na Donbasu,“ uvedlo dále ukrajinské ministerstvo. Ukrajina přitom původně chtěla rozmístění Modrých přileb, ovšem pouze za podmínky, že budou i na hranicích mezi neuznanými separatistickými lidovými republikami a Ruskou federací, což zase nechtěla Moskva.
SCKK, které působí v rámci minských dohod od září 2014 na obou stranách fronty, sdružuje několik desítek vysokých důstojníků ukrajinské a ruské armády. Jejich úkolem je kontrola úseků fronty, na níž bojuje ukrajinská armáda s proruskými separatisty. Mise, jejímž sídlem je východoukrajinský Soledar, eviduje porušování dojednaného příměří a snaží se dbát na respektování minských mírových dohod.
Oběti přestřelek
O přiostření situace podle agentury AFP svědčí i pondělní oznámení ukrajinské armády o smrti tří vojáků, které v noci zabila minometná palba separatistů u vsi Zajceve, ležící asi 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka. Ukrajinští vojáci odpověděli odvetnou palbou. Podle separatistů zranění utrpěla civilistka ve městě Horlivka, palba poškodila také tři domy.
Obvykle se přitom na závěr roku podařilo domluvit příměří a na tiskové konferenci ruský prezident Vladimir Putin vyzýval k výměně zajatců. [celá zpráva]
Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna 2014 vyžádal více než 10 000 mrtvých. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá.