Článek
„Ferrol je už dostatečně stigmatizován tím, že je Frankovým rodným městem, a proto jsme tento návrh předložili. Nevíme sice, co rodina s ostatky plánuje, ale ani nás to nezajímá,“ zdůvodnil podání návrhu radní Iván Rivas. Návrh kromě jeho strany Galicijský nacionalistický blok (BNG) podpořily i další levicové strany na radnici, pravicové strany, včetně lidovců, se zdržely hlasování.
Frankova rodina má na městském hřbitově ve Ferrolu hrobku, kterou jí v roce 1967, za Frankovy vlády, darovala tamní radnice. Tehdejší starosta v příslušném dokumentu mimo jiné uvedl, že je to „dar pro nejslavnějšího syna města“. Současný starosta Jorge Suárez se ale domnívá, že dokument lze zrušit a hrobku vyvlastnit. Pohřbeni jsou v ní čtyři členové Frankovy rodiny, jejichž ostatky by pak byly předány žijícím potomkům. Pokud by je odmítli, skončily by ostatky podle Suáreze v hromadném hrobě.
Generál Franco, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti v roce 1975, je pohřben v Údolí padlých spolu s více než 30 tisíci oběťmi španělské občanské války (1936-1939). Tu sám rozpoutal pučem proti republikánské vládě. Válka si vyžádala životy více než půl miliónu lidí. Obětí Frankovy vlády se stalo dalších několik desítek tisíc jeho odpůrců, posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco ještě dva měsíce před svou smrtí.
Přesto Franka mnozí dodnes obdivují, mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Jeho vášniví příznivci nedávno také v Údolí padlých demonstrovali proti odstranění jeho ostatků z tamní hrobky.