Rodina žijící devět let v pokoji na nizozemském statku bez oken byla uzavřená a zvláštní

Listu se podařilo zjistit, že Josef Brunner byl v roce 2010 krátce sousedem van Dorstenových, když ještě rodina žila v městečku Hasslet, které se nachází nedaleko Ruinerwoldu.

Tam se seznámili, protože Brunnera, který stavěl kánoe a opravoval vybavení jachet, spojovala s otcem dětí Geertem van Dorstenem záliba ve dřevu. Sám van Dorsten vyráběl dřevěné hračky, které prodával ve vlastním obchodě v nedalekém Zwartsluisu.

Van Dorstenovi se pak odstěhovali, i když jejich dcera ještě nějakou dobu v domě v Hasseltu přebývala, uvedla sousedka Sandra Soarová.

Sousedka upozornila, že van Dorstenovi nevedli úplně normální život. „Většina dětí se narodila v tomto domě. Nebyla tam žádná porodní asistentka. Všechno si dělali sami. Jejich dcera měla narozeniny ve stejný den jako moje. Často si obě hrály spolu, ale jen na jejich zahradě za domem. Jejich děti nikdy nechodily na ulici nebo ven. Mohli jste je často vidět lézt po stromech. Tady děti nechodily do školy, ale viděla jsem je, jak každý den odcházejí s otcem, tak jsem předpokládala, že chodily do školy jinde,“ uvedla v reakci na zprávy, podle nichž nejstarší syn Jan Zon van Dorsten řekl, že nikdy nechodil do školy.

Některým dalším dětem policisté ani dobře nerozuměli, protože si rodina za léta vytvořila zvláštní vlastní „fantazijní“ jazyk.

Sousedka dodala, že rodina byla hodně uzavřená, což se ukázalo po smrt matky dětí. „Jeden den ke mně otec přišel a řekl mi, že jeho žena právě zemřela na rakovinu konečníku. Nikdo nevěděl, že je tak nemocná a nikdo nevěděl, kdy byla pohřbená,“ vylíčila žena.

K Brunnerovi řekla, že ve městě bydlel jen několik měsíců. „Josef nebyl nikdy přátelský. Nikdy nepozdravil. Neměl žádné přátele. Nikdy neměl ženu. Nikdy neměl přítelkyni. Nikdy nešel do baru,“ popisovala.

Dodala, že ji překvapilo, že van Dorstenovi byli s Brunnerem dál v kontaktu.

Ani v Ruinerwoldu si Brunner nenašel přátele. Žil načerno k obytném přívěsu asi šest kilometrů od domu, kde v místnosti bez oken přebývali van Dorstenovi. Karavan měl u své truhlářské dílny a každý týden jezdil ve svém modrém volvu dělat velké nákupy do Lidlu, což vzbuzovalo pozornost sousedů, uvedl majitel nedalekého obchodu.

„Byl jsem zvědavý, proč kupoval každý týden 50 rolí toaletního papíru a obrovské krabice s jídlem a pak s nimi odjel, i když žil tady. Nedokázal bych si představit, že měl jiný dům a v něm šest lidí. Nikdy nemluvil o přátelích. Znám ho asi sedm let, ale skutečně o něm vím velmi málo. Jenom pozdravil,“ řekl obchodník.

„Byl vždy velmi tajnůstkářský. Nikdy s nikým nemluvil. Nikdo ho neznal,“ popsal pak další svědek, který pracuje jako řidič náklaďáku.

Dům, kde žili van Dortsenovi, byl na samotě, pár set metrů od ostatních. Okolo něj byly kamery.

Celý případ je obestřen řadou tajemství. Není jasné, proč van Dorstenovi žili v domě v místnosti bez oken a proč zřejmě jedli z podlahy.

Zatím se nepotvrdily spekulace, že čekali na konec světa.

I když se uvádělo, že žili jen ze zeleniny, kterou si sami vypěstovali, zřejmě tomu tak docela nebylo - zdravotní prohlídky ukázaly, že nebyli podvyživení.

Také to, že byli vězněni, mohlo být jinak. Policie naznačila, že nemuseli být zamčeni.

Nežili také v úplné izolaci. Nejstarší syn, který o víkendu požádal v hospodě o pomoc, byl od června aktivní na Facebooku, na který začal přispívat po devíti letech. Uvedl, že začal pracovat v online obchodu Creconat, který je spojen s dřevařskou společností Native Creative Economy v Meppelu. Tu vlastní Brunner.

Syn dával na svůj facebookový profil obrázky přírody a propagoval stávky proti klimatickým změnám. V sobotu zveřejnil tři snímky z okolí domu pořízené v noci zřejmě cestou do hospody, kde si dal ještě minulý týden pět piv. Tehdy ale nic o osudu rodiny neřekl.