Rocker z legendárních Mašina vremeni kritizoval anexi Krymu. Chtějí mu vzít vyznamenání

"Velice si nepřeji, abychom se zítra probudili ve válce se zemí, o níž si ani nemohu představit, že bychom s ní válčili," řekl Makarevič, který v pacifistickém pochodu v polovině března kráčel s ruskou vlajkou v ruce a ukrajinskou kokardou na klopě. "Pakliže děláme vše správně, tak proč je celý svět proti nám?" ptal se na sociálních sítích.

Ohlasu se dočkal brzy. Už tisíce lidí se podle serveru newsru.com podepsaly pod peticí s požadavkem odebrat zpěvákovi vyznamenání Za zásluhy o vlast. Prý "kráčel ulicemi Moskvy spolu s vrahy z (kyjevského) Majdanu, kteří si namočili v krvi ruce po lokty, vykřikoval hesla banderovců" a vůbec se stal "kolaborantem s fašisty".

Na Krymu podle ruského poslance Michaila Markelova vypukly spontánní demonstrace, kdy lidé na ulicích ničili desky s Makarevičovými nahrávkami. "Zrádce" je prý na poloostrově "nežádoucí osobou".

Situace dospěla tak daleko, že rozpory vypukly i v samé skupině. Dva členové kapely se podepsali pod dopis na podporu politiky Vladimira Putina vůči Ukrajině a Krymu.

Na Makarevičovu obranu na webu nezávislé stanice Echo Moskvy vznikla výzva k prezidentu Putinovi, vládě a médiím ukončit štvanice na jinak smýšlející po vzoru sovětských kampaní proti spisovateli Borisi Pasternakovi či akademiku Andreji Sacharovovi, který byl svého času za obranu lidských práv a protest proti vpádu do Afghánistánu zbaven všech titulů a vyznamenání. Pod výzvu se mimo jiné podepsali miliardář Michail Prochorov či zpěvačka Alla Pugačovová.

Makarevič má od státu i medaili "Obránce svobodného Ruska": v srpnu 1991 hrál v Moskvě na barikádách proti komunistickému puči. O Putinovi se zprvu vyjadřoval se sympatiemi, nicméně v posledních letech otevřeně kritizoval korupci a pronásledování odpůrců režimu včetně punkové skupiny Pussy Riot.

Obhájit právo na kritický názor vůči současné zahraniční politice je v Rusku obtížné. Politiku prezidenta Vladimira Putina schvaluje 82,3 procenta Rusů. Vyplývá to z průzkumu moskevského institutu pro výzkum veřejného mínění VCIOM, jehož výsledky včera zveřejnila agentura ITAR-TASS.

Podle sociologů Putinův rating roste již druhý měsíc a blíží se šestiletému maximu – v únoru 2008 schvalovalo prezidentovu politiku 82,9 procenta Rusů. Souhlas s jeho politikou podle průzkumu roste také ve velkých městech – v Moskvě a Petrohradu schvaluje Putinovu činnost 81,5 procenta lidí.

Hnacím motorem růstu popularity ruského vůdce je podle sociologů „prezidentova role při připojení Krymu k Rusku a zvládnutí krize na Ukrajině“. Pokud by se tento týden konaly v Rusku prezidentské volby, Putina by podle výsledků průzkumu Fondu „Veřejné mínění“ volilo 64 procent Rusů.