Článek
Na to, jaký bude vývoj konfliktu na Ukrajině, v současné době podle Heinemanna-Grüdera existují velmi protichůdné odpovědi. Jedna z variant počítá s účinkem politických a ekonomických sankcí uvalených na Rusko, které by ho měly dostat pod tlak.
„Politicky a ekonomicky by se s ním zacházelo jako se Severní Koreou, tedy izolovaně. Drastickými sankcemi uvalenými na neurčito by se mohlo zásadně oslabit," řekl Heinemann-Grüder. „Kombinace masivní vojenské pomoci Ukrajině a ekonomických sankcí omezuje hrozbu, kterou Rusko představuje,“ poznamenal.
Rusové s leteckou podporou urputně útočí na Azovstal
Tento scénář vývoje počítá s tím, že by ruský prezident Vladimir Putin ustoupil od války, Rusko by bylo poraženo. „Porážka Ruska, jak se to někdy v ruských dějinách stalo, by mohla vyvolat masivní oslabení vládce nebo revoluci,“ dodal politolog.
Zejména oligarchové, ale i střední třída, a dokonce i bezpečnostní aparáty by podle něj „ztráceli svou prosperitu, a tak by zahodili svou loajalitu“.
V Mariupolu se odklízí trosky a mrtvoly, Rusko chce ve městě oslavy
Existuje však i druhý scénář, který profesor načrtl: „Putin zůstane v úřadu dalších deset až 15 let, většina obyvatel Ruska se semkne kolem svého vůdce a Ukrajina nikdy nebude schopna znovu získat území, která Rusko dobylo. Válka Putinův režim spíše posílí.“
Profesor tvrdí, že podle této varianty vývoje by se konflikt táhl tak dlouho, dokud „jedna nebo druhá strana nezíská rozhodující strategické vítězství”. „V případě Ruska to je kontrola nad celým Donbasem, Chersonskou oblastí a drtivou většinou ukrajinského pobřeží Černého moře,“ uvedl.
Politolog současně varuje, že když Putin vyhlásí 9. května totální válku, situace se může obrátit. Navzdory všem logistickým a personálním problémům Rusů by Ukrajina nemohla podle profesora válku proti vojenské převaze Ruska vyhrát.
Ukrajina čeká vylodění Rusů u Oděsy
V takovém případě by Ukrajina podle něj musela udělat kompromisy a přistoupit na dohodu. „Tento scénář předpokládá uzavření míru s Putinem,“ řekl profesor.
Podle něj je mírová dohoda možná, rozhodující pro výsledek ale bude postoj dvou mocností - USA a Číny. Spojené státy podle jeho slov počítají s trvalým oslabením Putinova režimu. „Čína sice těží z oslabení Ruska, ale vidí ho jako spojence v soupeření s USA, kterému nechce čelit sama po možné porážce Ruska,“ vysvětluje politolog.
Vyjednaný mír se tak zdá být možný pouze tehdy, pokud se USA i Čína shodnou na tom, že pokračování války poškozuje globální ekonomiku a mezinárodní bezpečnost. „USA by se musely rozhodnout, zda je pro ně důležitější opozice vůči Rusku, nebo Číně. Nemohou porazit oba soupeře najednou,“ uvedl Heinemann-Grüder.
Americké tajné služby pomohly Ukrajině likvidovat ruské generály, tvrdí média
„Čína by zase očekávala závazky od USA, pokud jde o Tchaj-wan. Rusko představuje celoevropskou hrozbu pro mír. Bylo by zapotřebí nového Henryho Kissingera v USA, který by přesvědčil Čínu, aby se distancovala od Ruska,“ dodal Heinemann-Grüder s odkazem na bývalého amerického ministra zahraničí a autora zásadní knihy Uspořádání světa.
„Pokud Putin 9. května vyhlásí oficiálně válku, tlak na Ukrajinu a ochota USA ke kompromisu poroste. Diplomacie by měla být připravena na tento scénář, protože pouze duo Biden a Si Ťin-pching může zastavit řezníka v Kremlu,“ tvrdí Heinemann-Grüder.