Článek
Britské ministerstvo školství přikročilo k tomuto kroku poté, co se ukázalo, že patnáctiletí obyvatelé největšího čínského města Šanghaje jsou před britskými dětmi o plné tři roky napřed a celosvětově vykazují v matematických schopnostech nejlepší výsledky.
Ministr školství Nick Gibb doporučil zavedení „šanghajské metody“ na plné polovině základních škol s tím, že učitelé dostanou včas dost metodických pomůcek.
Náklady na velkou matematickou revoluci ve školních lavicích se odhadují na 41 mil. liber (1,3 mld. Kč).
Asiaté sázejí jen na „čisté příklady“
Čínská metoda se liší od dosavadní anglické v řadě parametrů. Podle deníku The Times se z britských škol už téměř vytratilo počítání prostých číselných příkladů.
Matematické úkony jsou v britské škole zapracovány do problémových úloh ze života, často provázených obrázky, a žáci jsou při pohledu na jednoduché rovnice či třeba příklady z malé a velké násobilky bezradní.
Šanghajská metoda naopak považuje obrázkový doprovod za matoucí a trvá na „čistých příkladech“. Její kritikové zase tvrdí, že neučí děti aplikaci počtů do každodenního života, a nelíbí se jim, že se osnovy z jihovýchodní Asie mají automaticky přenášet do Anglie.
Rozdíl mezi oběma přístupy je i v tom, že čínskou metodou se vyučuje celá třída, zatímco v anglických třídách se žáci velmi záhy rozdělují do skupinek podle schopností a slabší žáci pak dostávají jednodušší úlohy. Čínské děti jsou vystaveny jednotnému drilu.