Referendum o změnách v Turecku: Podle průzkumů bude výsledek těsný

Návrh počítá celkem s osmnácti změnami v ústavě, které významně posílí pravomoci prezidenta.

Jde na příklad o zrušení postu premiéra, vládu by tak jmenoval prezident. Ten už by nemusel být nestraníkem, jako tomu bylo doposud. Parlament by se rozrostl o padesát poslanců na rovných 600, jejich minimální věk by se snížil z 25 na 18 let. Zrušily by se také vojenské soudy. [celá zpráva]

V parlamentu návrh prošel v lednu prostou většinou a podepsal jej prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož pravomoci se mohou po přijetí změn významně rozšířit a umožnit mu v případě, že vyhraje dvoje příští volby, zůstat ve funkci až do roku 2029.

Erdogan a jeho stoupenci změny propagují jako cestu k vytvoření silného a stabilního Turecka, kritici poukazují na soustřeďování moci do rukou jednoho muže.

Návrh na změnu politického systému přišel po loňském nezdařeném vojenském puči, při kterém zahynulo přes 240 lidí a 1400 osob bylo zraněno. V zemi od té doby platí výjimečný stav. Erdoganův režim v podstatě okamžitě zareagoval rozsáhlými čistkami mezi opozicí. Za zosnovatele turecké vedení označilo duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA. [celá zpráva]

Podle průzkumů bude výsledek velmi těsný, návrh podle nich projde asi jen o procento nebo dvě. Očekává se, že hlasovat půjde asi 80 procent lidí.

Znalci se domnívají, že pro Turecko nebude dobré odmítnutí ani přijetí změn. Obojí může přinést předčasné volby, a tedy další nejistotu.

Přijetí učiní z Turecka zemi jednoho muže a z kritiků se stanou zrádci. Už nyní se na ty, kdo vedli kampaň proti návrhu, pohlíželo jako na teroristy. Erdogan zašel dokonce tak daleko, že jim hrozil, že riskují svůj posmrtný život. Označil je za Gülenovy stoupence a spojence Strany kurdských pracujících (PKK), považované za teroristickou.

V masívní kampani Erdogan vsadil na nacionalismus vystupňovaný po puči a snažil se nacionalistickou kartou získat voliče doma i v diaspoře. Razantnost kampaně vystupňovala napětí ve vztahu Turecka s Evropskou unií a zejména s Německem a Nizozemskem. [celá zpráva]

Protože tyto země odmítly povolit tureckým politikům pořádat shromáždění s tureckou menšinou, vysloužily si od Erdogana osočení z nacistických praktik.

„Evropa skončila, nemá už co říci světu ani nám,“ hřímal. Turci zahájili vstupní rozhovory s EU v roce 2005, teď Erdogan prohlašuje, že Turecko může přehodnotit vztahy s unií a že by se mohlo uspořádat další referendum o tom, zda bude vůbec o vstup dále usilovat.

Zcela v rozporu s podmínkami kladenými unií pro vstup Erdogan řekl, že schválí-li parlament obnovu trestu smrti, on zákon podepíše. O obnově nejvyššího trestu se v Turecku hovoří od loňska. [celá zpráva]

Eskalace vztahů s EU se promítla i do NATO, jehož je Turecko členem. Odmítlo účast na několika cvičeních a spolupracovat s některými partnerskými zeměmi aliance.

K nim patří Rakousko, které Ankaru loni ostře kritizovalo za postup po puči a letos nepovolilo shromáždění v rámci kampaně k referendu.

V souvislosti s referendem zadržela turecká policie pět údajných příslušníků takzvaného Islámského státu, tři z nich měli plánovat teroristický útok během referenda. [celá zpráva]