Hlavní obsah

Referenda o připojení okupovaných oblastí k Rusku se odkládají

Plánované referendum o připojení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) k Rusku se uskuteční až poté, co bude pod kontrolou separatistů celá Doněcká oblast. Na vyjádření jejího šéfa Denise Pušilina z 11. srpna upozornila v pondělí britská tajná služba. Znamená to další odklad referend v obsazených částech Ukrajiny, která se původně plánovala na 11. září.

Foto: Alexander Ermochenko, Reuters

Šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin

Článek

Pušilin uvedl, že se referendum uskuteční po „úplném osvobození“ DNR.

I Kreml se podle zdrojů ruského nezávislého serveru Meduza z kanceláře ruského prezidenta Vladimira Putina přiklání k uspořádání referenda po dobytí celé Doněcké oblasti.

Separatisté nyní kontrolují 60 procent její rozlohy. Tři zdroje serveru Meduza z kanceláře ruského prezidenta uvedly, že do 11. září zřejmě nebudou ruské jednotky a milice separatistů schopné obsadit celou Doněckou oblast. Kreml je však přesvědčen, že se dobýt celou Doněckou oblast podaří.

Britská vojenská rozvědka to vidí jinak. V pondělí poznamenala, že se Rusku a jím podporovaným separatistům zřejmě ovládnout celou Doněckou oblast nepodaří.

Britská rozvědka upozornila, že v červnu investigativní novináři zveřejnili důkazy, že vedení DNR plánuje referendum uskutečnit v době, kdy by mělo být jisté, že 70 procent voličů bude souhlasit s připojením k Ruské federaci.

Referendum v Záporoží bude, termín oznámen nebyl

Kromě DNR plánuje Moskva uspořádat i referenda o připojení k Rusku i v Záporožské a Chersonské oblasti, jejichž části získalo až po zahájení invaze.

Rusy dosazený správce okupované části Záporožské oblasti Jevgenij Balitskij už podepsal dekret o uspořádání takového všelidového hlasování, po němž se minulé pondělí konala v Melitopolu demonstrace asi 700 lidí na podporu referenda. Balitskij ale neoznámil, kdy by se mělo hlasování konat.

Podle expertů je to tím, že Rusko není nyní schopno plánovat, co se bude dít, a to kvůli možné ukrajinské protiofenzivě a chaosu ve správě okupovaných oblastí.

„Mám pocit, že úroveň koordinace a plánování všech kroků je menší dokonce i při srovnání s únorem,“ řekl televizi al-Džazíra ruský analytik Pavel Lužin pracující pro americkou nadaci Jamestown. Některé věci jsou podle něj „naprosto nefunkční“.

Na Balitského vyjádření o referendu reagoval už dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pokud okupanti uskuteční pseudoreferenda, uzavřou si jakoukoli šanci na rozhovory s Ukrajinou a svobodným světem,“ řekl v neděli 7. srpna.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poté namítl, že plány na referenda vytvořili sami obyvatelé dotyčných oblastí. „Nejsme to my, kdo pořádá referenda,“ uvedl. Oblasti však kontroluje ruská armáda a jí dosazení lidé.

Podpora připojení je malá

Důvodem pro odklad referend může být i odmítavý postoj obyvatel. Ruský nezávislý server Meduza 5. srpna oznámil, že Moskva provedla několik sociologických průzkumů v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, které ukázaly, že jen 30 procent místních obyvatel by hlasovalo pro spojení s Ruskem.

Původně se spekulovalo, že se referendum uskuteční 11. září, v den, kdy se konají všeruské komunální volby, pak ale bylo toto datum označeno za přibližné, které se ještě může změnit, a že se hlasování může konat v půlce měsíce nebo začátkem podzimu.

Výběr článků

Načítám