Článek
"V poslední době Turecko přijalo zpátky 123 migrantů, ale poslalo jich (do Řecka) 60 000," prohlásil Muzalas v rozhovoru pro řeckou televizi Skai, aniž upřesnil, o jak dlouhém období mluví.
Ministři vnitra zemí EU v pondělí požádali Evropskou komisi o zhodnocení, zda Řecko stačí na ochranu vnější hranice unie, aby se případně přistoupilo k dlouhodobějším kontrolám hranic uvnitř schengenského prostoru volného pohybu osob. To by zejména pro Řecko znamenalo, že by se přesun běženců přes jeho území hodně zpomalil. [celá zpráva]
Muzalas podle deníku Ta Nea vyjádřil znepokojení nad tlakem ze strany zemí EU a připustil, že může dojít v otázce kontroly hranic k dalším jednostranným krokům. Varoval přitom před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že unie je v otázce nejednotná.
Moře nelze přehradit
Muzalas při této příležitosti zkritizoval belgického státního tajemníka pro azyl a migraci Jana Jambona, který vyzval Řecko, aby násilně vracelo přistěhovalce do Turecka. Jak již konstatovala agentura pro ochranu vnějších hranic EU Frontex, by takovéto praktiky odporovaly mezinárodnímu i unijnímu právu. Jakmile se cizinci dostanou na území EU, musí se unijní úřady jejich žádostí o přijetí zabývat.
Mluvčí Frontexu Ewa Moncureová agentuře AFP v pondělí řekla, že přílivu cizinců do Řecka prakticky nelze zabránit, protože moře nelze přehradit plotem jako kus pevniny a protože oblast s mnoha řeckými ostrovy, kam se běženci mohou dostat, je rozlehlá. Podle ní je také nesmysl chtít provádět identifikaci na otevřeném moři. Běženci často ani nemají žádné doklady.
Muzalas ve středu řekl, že hlavním závěrem pondělního zasedání unijních ministrů vnitra bylo konstatování, že klíčovou roli v uprchlické otázce nadále hraje Turecko, které nesplnilo úkoly, jež se zavázalo splnit.
"Navrhli jsme, aby migranti a uprchlíci, až dorazí na řecké pobřeží na člunech, byli přepočítáni a prošli hotspoty. Migranti by se oddělili od uprchlíků a další den by se vrátili do Turecka," poznamenal řecký ministr.
Podle nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse tvoří ekonomičtí přistěhovalci asi 60 procent cizinců mířících do Evropy. Většinou jde prý o Maročany či Tunisany. [celá zpráva]
Hotspoty mají zpoždění
Evropská komise ve středu ve zprávě, kterou deník Kathimerini označil za ultimátum, vydala takzvané schengenské hodnocení, v němž konstatovala, že loni v polovině listopadu Řecko nebylo schopné nelegální migranty efektivně identifikovat a registrovat. [celá zpráva]
Mluvčí řecké vlády Olga Gerovasiliová nicméně označila stanovisko EK za "nekonstruktivní" a připomněla liknavost ostatních zemí EU v plnění závazků na přerozdělování uprchlíků.
Muzalas připustil, že budování hotspotů, tedy center, kde mají být běženci evidováni, nabralo zpoždění. Slíbil nicméně, že střediska umístěná zejména na řeckých ostrovech u Turecka budou hotová koncem února a naplno začnou fungovat počátkem března.
Muzalas také uvedl, že Řecko pokročilo s budováním dalších dvou větších táborů pro uprchlíky poblíž metropole Atén a Soluně na severu země. Ubytovací kapacita aténského střediska bude ale pro 1000, maximálně 1500 osob.
V rozhovoru pro Kathimerini Muzalas i v této souvislosti zkritizoval belgického ministra vnitra, který navrhoval, aby u Atén vznikl tábor pro 400 000 uprchlíků. Muzalas řekl, že se s Jambonovým stanoviskem ostatní ministři neztotožnili. Kromě neúnosných logistických nároků na udržování takovéhoto centra by příliš vysoké byly finanční výdaje, odhadované na 20 miliónů eur denně (540,5 miliónu Kč). Na pořádek by muselo dohlížet přes 130 000 policistů, odhadl podle Muzalase také italský ministr vnitra Angelino Alfano.
