Hlavní obsah

Řecko připravuje masivní propouštění státních zaměstnanců

Řecko se chce vrátit k někdejšímu plánu, který počítá s vytvořením takzvaných pracovních rezerv. Do rezerv má být převedena část současných státních zaměstnanců, kteří by určitou dobu pobírali část mzdy, a poté by byli propuštěni. Mohlo by se to týkat až 40 000 lidí. Zároveň si začíná řecká vláda vynucovat snižování platů i ve státních firmách a odvolává manažery, kteří to odmítají dělat.

Foto: Yorgos Karahalis , Reuters

Vládní škrty se v Řecku vždy setkávaly s ostrými projevy nevole lidí v ulicích.

Článek

Agentuře Reuters to pod podmínkou zachování anonymity řekli činitelé z řecké vlády. Plán má zemi pomoci ušetřit 11,5 miliardy eur (asi 289 miliard Kč), což výměnou za uvolnění další finanční pomoci požadují mezinárodní věřitelé.

Ekonomický tým vlády podrobnosti plánu předloží politickým lídrům, kteří podporují současnou vládní koalici. Záměr, který byl kdysi v Řecku politickým tabu, je patrně jedinou možností, jak věřitele přesvědčit, aby Řecko ještě finančně drželi nad vodou.

"Plán pracovních rezerv tentokrát projde," řekl vládní zdroj. "Minule to prostě nevyšlo," dodal. Atény už loni věřitelům slíbily, že výměnou za finanční pomoc postupně propustí až 30 000 státních zaměstnanců. V Řecku jich je odhadem zhruba 700 000, což je asi sedm procent z celkového počtu obyvatel Řecka.

Předchozí plán nebyl naplněn

Podle nenaplněného plánu předchozí socialistické vlády se předpokládalo, že zmíněných 30 000 státních zaměstnanců bude převedeno do takzvané pracovní rezervy. Rok by pobírali 40 procent původního platu a pak by byli propouštěni. Prozatím ale odešlo jen asi 6500 zaměstnanců, většina z nich do důchodu.

Řecko v plnění slibů, které dalo věřitelům, soustavně zaostává. Atény tak vzbuzují vášně mezi svými partnery v eurozóně, kteří už pohrozili, že by se Řecko další části slíbené finanční pomoci nemuselo dočkat. Řecko má v rámci druhého záchranného programu dostat až 130 miliard eur (asi 3,3 biliónu Kč), věřitelé ale chtějí před uvolněním další části úvěru vidět dílčí výsledky.

A že to řecká vláda se snižováním platů a stavů ve státním sektoru myslí vážně, naznačil i případ šéfa státní společnosti LARCO, která se zabývá produkcí niklu.

Nesnížil platy, byl odejit

Prezident a výkonný ředitel firmy Anastasios Barakos přišel o práci, neboť odmítal zaměstnancům snížit platy. Ministerstvo financí uvedlo, že Barakos byl požádán, aby rezignoval pro nerespektování zákona.

"On nezavedl legislativu, která vyžaduje snížení platů napříč celým veřejným sektorem," stojí ve sdělení, z něhož citovala agentura Reuters. Barakos se k rozhodnutí ministerstva bezprostředně nevyjádřil. LARCO je jedním z největších producentů niklu na světě.

Zástupci ministerstva sdělili, že všem státním společnostem bylo v roce 2011 oznámeno, aby v nadcházejících dvou letech snížily platy zaměstnanců o 35 procent. Hned v prvním roce měly jít platy dolů o 25 procent, což je v souladu se snižováním platů ve státní službě.

Barakos podle úředníků odepsal s tím, že jeho podnik by tomuto nařízení neměl podléhat a pokyn se rozhodl ignorovat. Státní firmy v Řecku přitom zcela běžně vyplácejí mnohem vyšší platy, než je obvyklé v hlavním státním sektoru.

Související témata:

Výběr článků

Načítám