Článek
Flamburakis zdůraznil, že koaliční vláda levicového uskupení SYRIZA a nacionalistických Nezávislých Řeků dostala v lednových volbách mandát voličů, aby vyjednala dohodu s věřiteli a zajistila setrvání země v eurozóně a Evropské unii.
„Ačkoli jsme dostali mandát lidu, abychom neustupovali, nebylo by na škodu se ho zeptat, když jde o rozhodnutí historického charakteru o směrování země,” prohlásil Flamburakis na otázku, co by se mohlo udělat v případě, že by Řecko nedosáhlo dohody s mezinárodními věřiteli na uvolnění dalších půjček Aténám.
Flamburakis zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda nakonec bude, i když i německá vláda už potvrdila, že ministři financí zemí eurozóny další miliardovou pomoc neschválí ani na svém zasedání v Rize 24. dubna, jak se původně očekávalo.
„Nikdo nemá tušení, jak bychom mohli dosáhnout dohody,” řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle agentury Reuters dodal, že nová řecká vláda vedená radikální levicí „zlikvidovala” všechen ekonomický pokrok, kterého Atény dosáhly od roku 2011.
Tlak věřitelů
„Věřitelé se snaží o co největší nátlak, aby toho dosáhli co nejvíc. Ne proto, že si myslí, že to je řešení pro řeckou společnost a ekonomiku, ale proto, že si chtějí v podstatě vynutit cestu nastolenou před pěti lety, která se ukázala jako katastrofální,” tvrdil ale Flamburakis.
Řecký činitel zdůraznil, že vláda neustoupí v otázkách, které považuje za zásadní. „Co máme podepsat? Snížení platů a důchodů? Hromadné propouštění?” reagoval Flamburakis na podmínky, na nichž ovšem trvají právě věřitelé.
„Nepřipadá v úvahu, aby partneři neustoupili. Pokud Řecko vystoupí z eurozóny, draze za to zaplatí,” varoval.
Pád Řecka by ohrozil celý systém
O pružnosti mluvila už v úterý v německém Lübecku šéfka zahraniční politiky Evropské unie Federica Mogheriniová.
„Když někdo padne, padne i celý systém. Jsem o tom velmi přesvědčena,” varovala. Podle ní by měly ostatní země EU pochopit, že nejde jen o řeckou záležitost, ale že se týká i jich samotných.
Předčasné volby nebudou
Ministr Flamburakis, který je poradcem a pravou rukou premiéra Alexise Tsiprase, zároveň vyloučil možnost předčasných parlamentních voleb s tvrzením, že by neměly žádný smysl.
Mluvčí opoziční Nové demokracie, která vládla v zemi do lednových voleb, na jeho výroky reagovala prohlášením, že referendum by bylo o tom, zda země setrvá v eurozóně. Podle ní tím vláda přizná, že se ocitla v bezvýchodné situaci a že ve svých slibech voličům jen bezostyšně lhala.
Řecku docházejí peníze a bez získání dalších miliard eur od věřitelů mu hrozí státní bankrot. Řecké vládě dojdou rezervy patrně po 20. dubnu. Vláda si údajně může ještě pár týdnů vypomáhat jednorázovými opatřeními, zejména stahováním hotovostních rezerv státních podniků.
Bez brzké dohody s eurozónou ale budou Atény nuceny vybrat si mezi tím, zda na konci měsíce vyplatí mzdy a důchody v sumě asi 1,6 miliardy eur, nebo uhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) příští měsíc další splátku dluhu.
Rating padá
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S) ve středu zhoršila hodnocení dlouhodobých závazků Řecka o jeden stupeň na CCC+, což znamená značná rizika. Hodnocení krátkodobých úvěrů snížila na C.
Nová hodnocení mají negativní výhled, což znamená, že by se v příštích měsících mohly dále zhoršit. Agentura však odstranila Řecko ze svého seznamu CreditWatch, kam umísťuje subjekty, u kterých očekává změnu ratingu ve velmi blízké době.
S v prohlášení dodala, že bez hlubokých ekonomických reforem nebo dalších úlev se podle ní stane řecký dluh a další finanční závazky země neudržitelnými, napsala agentura Reuters.
Středeční statistické výsledky ukázaly, že řecká vláda loni hospodařila s celkovým rozpočtovým schodkem ve výši 3,5 procenta výkonu ekonomiky, což je více, než byly původní předpoklady. Předchozí vláda předpokládala, že schodek dosáhne 1,3 procenta HDP a Evropská komise počítala s výší 1,6 procenta.
Veřejný dluh Řecka ale loni v absolutním vyjádření klesl na 317,1 miliardy eur z 319,17 miliardy eur v roce 2013. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu se ale zvýšil. Dosáhl 177,1 procenta po předloňských 175 procentech. [celá zpráva]
