Článek
Od 9. dubna bude podle komise finanční situace Řecka „kritická”, protože Atény budou muset splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) 467 miliónů eur (téměř 13 miliard Kč). V polovině dubna navíc vyprší splatnost krátkodobých vládních dluhopisů v hodnotě 2,4 miliardy eur (66 miliard Kč), píše Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
Řecký premiér Alexis Tsipras má podle listu jen něco přes dva týdny na to, aby se dohodl s mezinárodními věřiteli na podobě řeckých reforem. Teprve poté budou moci Atény získat zbývajících 7,2 miliardy eur z mezinárodního záchranného programu.
Tsipras podle listu Financial Times již v polovině března varoval německou kancléřku Angelu Merkelovou, že pro Atény bude „nemožné” splnit v příštích týdnech dluhové závazky, pokud od Evropské unie nezískají žádnou krátkodobou finanční pomoc.
Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Tsipras míří do Německa
Tsipras v pondělí přijíždí na první oficiální návštěvu Berlína, kde bude s německou kancléřkou Angelou Merkelovou jednat především o hospodářských problémech své země. Vztahy obou zemí se od lednového nástupu Tsiprasovy vlády výrazně zhoršily. Berlín od té doby Atény obviňuje z toho, že ustupují od úsporných opatření, jimiž mezinárodní věřitelé podmínili pomoc zadlužené zemi.Podle Tsiprase Řecko dusí a zhoršují situaci obyvatel. Propast prohloubily narážky Atén na nacisty a požadavky na další reparace.
Merkelová se s Tsiprasem setkala už minulý týden na okraj summitu Evropské unie v Bruselu. Po několikahodinovém jednání s řeckým premiérem a se zástupci evropských institucí německá kancléřka oznámila, že Atény v krátké době předloží seznam konkrétních reformních záměrů.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat EU a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve celkové výši 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.