Článek
Podobný systém, který navrhují ministři Sebastian Kurz, Wolfgang Sobotka a Hans Peter Doskozil, funguje v současnosti v Austrálii a je terčem kritiky mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.
Migranti by podle plánu už nemohli jako dosud po připlutí na ostrovy ve Středomoří či po příchodu na evropskou pevninu pokračovat v cestě dál do nitra kontinentu. Evropská unie by je totiž převezla do třetích států, na jejichž území by vznikla "azylová a migrační centra".
Centra v severní Africe
Vzniknout by centra mohla například v severní Africe a podle představ ministrů by je provozovala EU společně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Migranti by přímo v těchto zařízeních žádali o azyl a po případném odmítnutí by rovnou z nich putovali zpět do svých zemí původu. Předpokladem pro fungování navrhovaného systému je podle členů rakouské vlády vznik jednotného azylového systému EU.
Připravený plán ministři podle agentury APA konzultovali s kancléřem Christianem Kernem i vicekancléřem Reinholdem Mitterlehnerem a získali jejich podporu.
Inspiraci rakouští ministři nalezli v Austrálii. Australské námořnictvo systematicky odhání plavidla s uprchlíky od svých břehů, a ty, kteří se k pevnině dostanou, umísťují úřady do táborů například v Papui-Nové Guineji nebo na tichomořském Nauru či na Vánočním ostrově v Indickém oceánu. Tam pak migrati čekají na vyřízení své žádosti o azyl.
Úřad OSN zásadně proti
Vybudování záchytných center pro migranty, kteří se chtějí dostat do Evropy, již zhruba před rokem požadovala tehdejší rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Chtěla tím zabránit tomu, aby ve Středozemním moři nadále umírali migranti. UNHCR ale tehdy návrh rezolutně odmítl.
"Držet migranty mimo Evropu tak, že je prostě někde zavřeme, pro nás není přijatelné," uvedl úřad OSN. V červnu se k možnosti vzniku azylových center na území Libye skepticky vyjádřil i tamní premiér Fáiz Sarrádž.
Rakousko přijalo loni kolem 90 000 žadatelů o azyl, což je více než procento jeho populace. Do střední Evropy se migranti dostali nejčastěji přes Turecko, Řecko a západobalkánské země. Počátkem roku se Vídeň dohodla s dalšími státy takzvané balkánské trasy a uzavřela hranice. V důsledku zhruba 50 000 migrantů uvízlo v Řecku.
