Článek
Oficiálně nejde o státní pohřeb, ale účast prezidenta Fischera, kancléře Faymanna a přítomnost 30členné čestné jednotky jsou zřetelným znamením státních poct muži, který byl europolitikem bavorské CSU, za niž seděl i v Evropském parlamentu. I proto mezi Rakušany zazněly debaty kolem masivních pohřebních poct.
Smuteční hosté nad rakví
Vídeňský kardinál Christoph Schönborn jako osobní pověřenec papeže Benedikta XVI. zahájí v sobotu odpoledne v dómu před tisícovkou pozvaných hostů rekviem. Pak se průvod církevních i světských knížat, různých řádů a starých vojenských organizací vydá kolem bývalého císařského paláce – nynějšího sídla prezidenta republiky – na cestu k Císařské hrobce.
Rituál trojího klepání na dveře chrámu
Před vstupem do Kapucínského kostela zazní rituál tradičního trojího zaklepání. Při prvním se otáže duchovní z kostela „Kdo žádá o vstup?“ Ceremoniář odpoví vyjmenováním všech šlechtických titulů zemřelého. Duchovní prohlásí: „Neznáme ho.“ Následuje druhé zaklepání a opět: „Kdo žádá o vstup?“ Pak zazní všechny světské pocty včetně řádů a vyznamenání. Až po třetím zaklepání a dotazu se ozve: „Přichází smrtelný a hříšný člověk.“
„Pak tedy vstupte,“ vyzve duchovní průvod s rakvemi.
Pohřbu Otty Habsburského se zúčastnil i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg
Císařská hrobka v Kapucínském kostele je rodinným mauzoleem Habsburků, které ročně navštíví na sto tisíc lidí. Během tří století tam byla uložena těla 12 císařů a 19 císařoven. Celkem tam spočinulo 146 členů habsburské rodiny.
Nostalgie po zašlých zlatých časech
Rakouští intelektuálové i část médií nelibě komentují nachystanou pohřební pompu, která podle nich příliš čpí nostalgií po c. a k. monarchii, místo toho, aby se země kriticky vyrovnala s císařstvím, jak to na rozhlasové stanici ORF v pátek žádal šéf Historického ústavu vídeňské univerzity Karl Vocelka.
Čestná stráž u rakve Otty Habsburského a jeho manželky Reginy v Kapucínském chrámu ve Vídni
„Jde o ceremonii, jež vlastně nedobrovolně paroduje vše, co dynastie pro Rakousko znamenala,“ upozornil dále v tisku rakouský novinář Armin Thurnher. List Kurier podotkl, že „Rakousko vlastně vždy zůstalo monarchií“, a proto všichni chtěli stát ve špalíru u posledního následníka trůnu.
Monarchii v zemi přitom mladá republika důsledně demontovala – šlechtické tituly byly zakázány a Habsburkové vypovězeni do ciziny. Až letos v červnu parlament zrušil zákon, podle něhož byla členům rodu zakázána i kandidatura na politické funkce.
„Je to jakési zastřené připomínání starých dobrých časů, kdy Rakousko ve světě znamenalo mnohem víc než dnes,“ shrnul scenárista Rudolf Roubínek. A je to dobré pro příjmy z turistiky, dodávají další hlasy s tím, že imperiální honosnost spojená se Schönbrunnem, Hofburgem, Španělskou jezdeckou školou i s Náměstím hrdinů prostě tvoří hlavní magnet metropole. „Habsburkové prostě přispěli k atraktivitě Vídně,“ shrnula mluvčí města.