Článek
„Lehké škody, jako například praskliny v omítce, jsou při této síle možné,” uvedla seizmoložka Rita Meurersová. Varovala také, že je nutné počítat s následnými otřesy.
ZAMG mezitím přijal několik hlášení o lehkých škodách na budovách.
První následné otřesy byly zaznamenány již ve 12:49 a měly sílu 2,4 stupně. Zatím není možné předpovědět, zda následné otřesy dosáhnou intenzity prvotního zemětřesení, či ho dokonce překonají. "My ale zatím nečekáme žádnou velkou událost," dodala Meurersová.
Epicentrum zemětřesení se podle informací na stránkách EMSC nacházelo 18 kilometrů jihozápadně od Vídně, přičemž otřesy byly zaznamenány ve 12:28 SELČ. Citelné byly i v rakouské metropoli, napsala agentura APA.
„Bylo to krátké, ale děsivé. Podlaha a strop se hýbaly o několik centimetrů,“ napsala na Twitteru Velina Tchakarovaová.
— Velina Tchakarova (@vtchakarova) April 25, 2016
Podle ředitele Ústavu fyziky země v Brně Petra Špačka zemětřesení po poledni pocítili i lidé na jižní Moravě. Ústav má na území Česka asi 20 přístrojů a všechny otřesy země zaznamenaly.
"Bylo v hloubce asi 10 kilometrů. Do Brna to máme zhruba 150 kilometrů, takže to bylo cítit i tady. Přicházejí nám různá hlášení od lidí, že se jim chvěly například skříně. Netrvalo to ale déle než pár sekund. Počítáme s tím, že hlášení budou desítky," uvedl Špaček.
Otřesy zaznamenali v Dukovanech
V Jaderné elektrárně Dukovany se chvění, vzhledem ke vzdálenosti od postižených míst, projevilo jen minimálně, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. "Přístroje, které máme v elektrárně a okolí, zaznamenaly chvění, to ale nedosahovalo ani signalizační úrovně pro mimořádný stav," uvedl Bezděk.
Doplnil, že dukovanská elektrárna by nyní měla odolat otřesům o síle kolem šesti stupňů Richterovy stupnice. Odolnost Dukovan vůči zemětřesení a extrémním výkyvům počasí ČEZ v posledních letech zvýšil řadou nákladných opatření provedených po havárii japonské elektrárny Fukušima.
Srážky afrických a evropských desek
Podle Špačka zemětřesení způsobilo narážení desek dvou kontinentů, a to Afriky a Evropy. "V Alpách je zlomová zóna, která odděluje jižní Evropu od té méně aktivní severní. Tam se děje většina deformace vzniklé sbližováním Afriky a Evropy," objasnil Špaček.
Související témata:
Zemětřesení o podobné síle bylo podle něj v okolí Vídně například v letech 2013, 2009 nebo 2000. "Není to nijak ničivé zemětřesení, ale není to ani každoroční záležitost. Stane se to párkrát za desetiletí," doplnil Špaček.