Článek
Občanů zemí Evropské unie bylo 2100, tvořili 45 procent ze všech vyhoštěných. Pokud se k nim započítají i občané Srbska, Makedonie, Albánie a Bosny a Hercegoviny, které dosud v EU nejsou, tvořili loni Evropané 63 procent vyhoštěných z Rakouska. Jsou to bezdomovci, žebráci a také delikventi.
„Pokud jsou občané ze zemí EU v jiném členském státě déle než tři měsíce, musí prokázat, že mají dostatečné zdroje na živobytí a také zdravotní pojištění. A pokud tyto požadavky nesplní, mohou být deportováni do domovského státu EU,“ uvedl odborník na evropské právo z univerzity v Innsbrucku Walter Obwexer.
Třikrát více žádostí o azyl
„Vzhledem k tomu, že Gruzínci mohou už rok cestovat do zemí EU bez víz, Rakousko eviduje trojnásobný počet žádostí o azyl,“ uvedl Günter Ecker z rakouské asociace pro lidská práva VMO. Loni bylo takových žádostí podáno 218, o rok dříve 80. Ecker tvrdí, že jde většinou o nemocné Gruzínce, kteří se tímto způsobem snaží získat v Rakousku sociální pojištění a zdravotní péči.
Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl doplnil, že dobrovolně se zpět do vlasti vrátilo 5665 žadatelů o azyl a dalších 2285 migrantů předalo Rakousko do jiných unijních států na základě dublinských dohod.