Článek
„Jsme přesvědčeni, že výjimka pro Rakousko je nezbytná, protože už zcela splnilo své závazky. Budeme o tom jednat s Evropskou komisí,“ řekl Kern po každotýdenním zasedání kabinetu. „Pošleme dopis, jak rychle to jen bude možné, a zahájíme diskusi,“ dodal.
„Musíme prověřit, že jsme už splnili požadavky na kvóty, a být zbaveni svého závazku,“ řekl Kern, podle něhož migranti, kteří požádali o azyl v Rakousku, se často už registrovali v Itálii nebo v Řecku a pak šli dál do Evropy.
Rakousko v roce 2015 přijalo 90 000 žadatelů o azyl, což je více než procento jeho populace. Loni proto vydala Vídeň strop ve výši 37 500 žádostí o azyl za rok, za což byla kritizována. Vlna uprchlíků vedla v Rakousku k nárůstu popularity ultrapravicové protievropské strany Svobodných.
Podle Doskozila se v roce 2015 kvóty schvalovaly na základě principu solidarity a spravedlivého rozdělení uprchlíků. V letech 2015 a 2016 ale podle něj musela Itálie čelit v poměru k počtu obyvatel mnohem menšímu náporu žádostí o azyl než Rakousko. [celá zpráva]
Dvouletý plán kvót, podle něhož mělo být do konce letošního září rozděleno 160 000 uprchlíků z Itálie a Řecka do jednotlivých členských zemí, ale selhal. Mnozí běženci se dostali dál sami. Zatím bylo relokováno jen 14 5000 žadatelů o azyl. Kromě odporu některých zemí a zdlouhavého prověřování běženců, kteří nemají doklady, v tom hraje značnou roli i neochota uprchlíků se do relokačního plánu zapojit, protože ten jim předem neříká, do které půjdou země.
Evropská komise se kvůli tomu dostala v pondělí pod tlak ministrů vnitra EU, kteří chtěli vědět, jaký počet azylantů se nakonec přerozdělí. [celá zpráva]