Článek
Úřednice amerického ministerstva financí Anna Morrisová jednala v uplynulém týdnu jak s vedením RBI, tak s představiteli rakouské vlády. Zatímco Morrisová podle EUobserveru objasňovala ve Vídni americké výhrady, zástupci RBI se snažili „vysvětlit“ některé své aktivity v Rusku. Jde zejména u úvěrové úlevy pro ruské vojáky bojující na Ukrajině, které Moskva loni zavedla.
„Jako právnická osoba registrovaná v Ruské federaci je RBRU (ruská dceřiná společnost RBI) povinna dodržovat ruské zákony,“ snažila se podle portálu ospravedlnit rakouská banka.
Z Ruska také stále neodešla UniCredit Bank.
RBI je největší západní banka, která v Rusku dosud funguje. Provozuje tam zhruba čtyři miliony soukromých účtů a zaměstnává bezmála 10 000 lidí.
Zařazení RBI na kyjevský seznam „sponzorů války“ vedlo k diplomatické roztržce mezi Ukrajinou a Rakouskem, v jejímž rámci se Vídeň pokusila zablokovat evropský balík protiruských sankcí.
V Rusku stále funguje osm evropských bank
Rakouská RBI není jedinou velkou evropskou bankou, která navzdory ruskému vpádu na Ukrajinu nepřestala v Rusku působit a nyní jí hrozí problémy ze strany USA.
Podle portálu EUobserver jde o nizozemskou skupinu ING, německé Commerzbank a Deutsche Bank, maďarskou OTP Bank, italské Intesa SanPaolo a UniCredit a švédský bankovní dům SEB.
Maďarská OTP, která byla mezi „sponzory války“, ale Kyjev ji vyškrtl, aby Budapešť přestala blokovat přísun unijních peněz na Ukrajinu, vykázala minulý týden 125procentní nárůst svého zisku v Rusku z roku 2023 na 242 milionů eur (6,1 mld. korun), připomněl portál.
Největší ukrajinský pracovní portál ukončil spolupráci se značkami fungujícími v Rusku
