Článek
Ibrahim Abou Nagie sám deníku Bild přiznal, že od roku 2007 pobírá dávky v nezaměstnanosti a příspěvky na své tři děti v celkové výši 1860 eur (přibližně 46 500 Kč) měsíčně. Od německého státu, po němž žádá zavedení radikálního islámského práva šaría, tak už vyinkasoval zhruba 100 000 eur (2,5 miliónu Kč).
Za to, že žije na úkor státu, si podle tohoto rodilého Palestince může Německo samo. V zemi prý do roku 2007 provozoval firmu na výrobu samolepících folií. "Tehdy jsem měl doplatit 70 000 eur, což jsem ale z principu neudělal. Tak stát mou firmu nechal zbankrotovat," vysvětlil sedmačtyřicetiletý duchovní, který podle Bildu bydlí v lepší čtvrti Kolína nad Rýnem a jezdí luxusním mercedesem.
"Ten mi ale zaplatil někdo jiný," doplnil předák salafistického sdružení Pravé náboženství, které nedávno vyvolalo polemiky rozdáváním výtisků koránu v ulicích německých měst. Tamní kontrarozvědka i politici za touto akcí viděli snahu o propagaci myšlenek fundamentalistických salafistů a o nábor nových stoupenců.
Peníze na podporu, ale i na sledování
"Není možné, abychom vydávali peníze na sledování a současně na živobytí Ibrahima Aboua Nagieho," prohlásil šéf policejních odborů Rainer Wendt. "Žádné státní peníze pro štvavého kazatele," vyzval státní úřady.
To samé žádá i poslanec vládních křesťanských socialistů (CSU) Stephan Mayer. "Pokud se někdo pohybuje po Německu jako štvavý kazatel a zpochybňuje jeho svobodné demokratické uspořádání, mělo by se zvážit, zda není potřeba změna zákona, aby se k těmto extremistům nedostávaly státní platby," uvedl expert katolicky orientované CSU na vnitřní politiku.
Německý úřad práce podle serveru focus.de už nějakou dobu zkoumá možnosti, jak radikálním islamistům státní podporu odebrat.
Salafisté jsou stoupenci velmi konzervativního pojetí islámu a požadují mimo jiné úplné zahalování žen na veřejnosti. Podle spolkové kontrarozvědky se k němu v Německu hlásí asi 4000 osob.