Rada bezpečnosti OSN nadržuje Izraeli, stěžuje si Erdogan

„Požadavek Rady bezpečnosti OSN na příměří je odmítnut pouze kvůli vetu USA,“ řekl podle agentury Reuters Erdogan na konferenci o lidských právech v Istanbulu. Spravedlivý svět je podle něj možný, ale ne s Amerikou.

„Od 7. října se z Rady bezpečnosti stala Rada pro ochranu a obranu Izraele,“ prohlásil podle listu Al-Arabíja dále Erdogan, aniž by připomněl například rezoluci, ve které Valné shromáždění OSN v listopadu vyzvalo Izrael, aby přestal okupovat syrské Golanské výšiny.

„Rada bezpečnosti OSN musí být reformována,“ zakončil turecký prezident.

Erdogan na konferenci dále uvedl, že Izrael prováděl zvěrstva a masakry, za které se bude stydět celé lidstvo. A mezinárodní instituce a organizace pro lidská práva nepodnikají žádné konkrétní kroky, aby tomu zabránily.

Turecko je členem Severoatlantické aliance (NATO), tedy spojencem USA. Erdogan ale také odmítá zařadit hnutí Hamás mezi teroristické organizace. Ve svém projevu uvedl, že Rada bezpečnosti se stala radou na ochranu a obranu Izraele a Spojené státy stojí při Izraeli svými penězi a vojenským vybavením.

Návrh rezoluce předložený Spojenými arabskými emiráty v pátek neprošel, ačkoli pro něj hlasovalo 13 z 15 členů orgánů OSN. Spojené státy, které jsou spojencem Izraele, ho vetovaly. Británie, která má rovněž právo veta, se hlasování zdržela.

Valné shromáždění OSN naproti tomu už na konci října vyzvalo rezolucí k příměří, aniž by vyzvalo k bezpodmínečnému propuštění rukojmích držených teroristickým hnutím Hamás či neuznalo právo Izraele na sebeobranu. Česká republika jako jedna ze 14 zemí tuto rezoluci nepodpořila.

Turecký prezident už loni v březnu, těsně po ruském vpádu na Ukrajinu, uvedl, že Rada bezpečnosti OSN má závažné problémy.

„Kdyby se svět v roce 2014 postavil proti okupaci Ukrajiny (Krymského poloostrova), čelili bychom současným problémům?“ uvedl v březnu Erdogan.

„Ti, kteří v roce 2014 mlčeli ke Krymu, se nyní ozývají. Platí spravedlnost jen pro část světa?“ uvedl s odkazem na anexi Krymského poloostrova.

Podle něj je největším problémem fakt, že Rada bezpečnosti OSN má 15 členů, z  nichž pět je stálých. A právě těchto pět států má právo veta, které podle Erdogana „určuje osud 193 členských států OSN“, což považuje za neférové.

„Když se jedna ze stran konfliktu stane stálým členem a má právo veta, je narušena role Rady bezpečnosti OSN,“ prohlásil tehdy turecký prezident, kterého cituje nezisková organizace The Middle East Monitor.

Za největší hrozby pro lidská práva Erdogan ve svém projevu označil islamofobii a xenofobii, které podle něj „pohlcují západní společnosti jako jedovatý břečťan“.

Stav lidských práv v Turecku pod vedením Erdogana je často kritizován kvůli útokům na vládní kritiky a politické odpůrce, podkopávání nezávislosti soudů a oslabování demokratických institucí. Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy o prevenci násilí na ženách a neplní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva.