Hlavní obsah

Putinův rozhovor u moskevských diváků propadl

Rozhovor ruského prezidenta Vladimira Putina s moderátorem Tuckerem Carlsonem u televizních diváků v Moskvě propadl. Interview, jemuž se dělala velká reklama a o kterém Kreml tvrdil, že jej dychtivě sledoval celý svět, se v ruské metropoli nedostal ani mezi deset nejpopulárnějších televizních pořadů v uplynulém týdnu. S odkazem na údaje od společnosti Mediascope o tom informuje list The Moscow Times.

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin při interview s moderátorem Tuckerem Carlsonem

Článek

Na žebříčku této společnosti skončilo interview s Putinem až na 11. příčce, daleko za seriálem z lékařského prostředí a těsně před televizním kvízem. Podle žebříčku, který byl sestaven na základě průměrného počtu diváků starších čtyř let a jejich podílu na celkovém počtu obyvatel, se rozhovor s ruským prezidentem ocitl na stejné úrovni jako dokumentární seriál o zločinech spáchaných v sovětské éře.

Putin podle těchto čísel výrazně „prohrál“ i s pořadem o „nových ruských senzacích“ moderátorky Xenije Sobčakové, která byla Putinovou soupeřkou v prezidentských volbách v roce 2018. U volebních uren tehdy ovšem výrazně vyhrál Putin. U televizních diváků ale Putin nedostihl ani propagandistické pořady typu Vesti neděli Dmitrije Kiseljova a Moskva, Kreml, Putin.

Skutečnost, že se Putinovo interview – první poskytnuté moderátorovi ze Západu od rozpoutání války – nedostalo mezi desítku nejsledovanějších pořadů, „je nečekané překvapení“, usoudila televizní kritička Anna Borodinová.

Mongolský exprezident setřel Rusko svou imperiální mapou

Svět

Údaje společnosti Mediascope jsou zatím jen za Moskvu, za celou zemi mají být k dispozici později, dodal list The Moscow Times.

Lhal, kudy chodil

Ruský prezident v rozhovoru s Carlsonem uvedl celou řadu lží. Kromě toho, že Ukrajinu označil za uměle vytvořený stát, prohlásil například, že se Západ snažil dostat Ukrajinu pod svou kontrolu. Uvedl také, že válku na Ukrajině nezahájilo Rusko, ale v roce 2014 Ukrajina, která měla „zahájit válku na Donbasu“.

Ve skutečnosti to bylo naopak, Rusko totiž tehdy pomohlo vyvolat separatistické povstání na východě Ukrajiny. Prvním vůdcem separatistů byl Igor Girkin Strelkov z ruské rozvědky, Rusko navíc poskytovalo separatistům zbraně a nechalo na jejich straně bojovat i ruské vojáky.

Putin však lhal i o dalších věcech. Uvedl například, že Čína je největší ekonomikou světa, což není, je až tou druhou. Nebo o otci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že bojoval proti nacistům ve druhé světové válce, to ale nemohl, protože se narodil až v roce 1947, tedy dva roky po skončení války.

Nebohé Rusko je vlastně oběť. Některé Putinovy lži jsou až ohromující

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám