Putinův krtek v BND. V Německu řeší, co vedlo Carstena L. k donášení Rusům

Anglická zkratka Mice, množné číslo slova Mouse, popisuje čtyři nejčastější motivace pro vyzrazení tajemství ve zpravodajských kruzích.

M znamená Money – lačnost po penězích. Jiné zrady ovlivňuje ideologie (I) a jejich cílem je prosazovat určitý světový názor. C zastupuje Coercion or Compromise, tedy vydírání nebo kompromitaci. A konečně přeběhlíky může osudově ovlivnit také touha po uznání nebo jejich vlastní ego (E). Ve skutečnosti se obvykle jedná o kombinaci několika motivů.

Co vedlo Carstena L. k předání informací německé rozvědky Spolkové zpravodajské služby (BND) Rusům, není dosud jasné.

„O tom, že by muž, který žije s rodinou v Bavorsku, lačnil po penězích, není nic známo. Říká se, že ho jeho práce neuspokojovala – ale takových lidí je…,“ napsal týdeník Der Spiegel.

Tento důstojník bundeswehru se vypracoval na pozici vedoucího oddělení technického průzkumu BND, jednoho z nejdůležitějších oddělení. Pracovníci technické rozvědky procházejí celosvětové datové toky, analyzují satelitní snímky, odposlouchávají telefonní hovory a čtou e-maily. Více než polovina zpravodajských informací BND pochází od nich.

Ne dosti na tom: podle týdeníku Focus odpovídal i za analýzu všech procesů a informací, které BND získala v rámci svých celosvětových odposlechů. V této funkci měl také přístup k informacím od zá­padních partnerských služeb včetně těch, které úřadu poskytla americká zahraniční zpravodajská služba NSA a britská odposlouchávací služba Government Communica­tions Headquarters (GCHQ). Samozřejmě že po 24. únoru 2022 převažovala data o ruském vpádu na Ukrajinu.

Německá média považují fakt, že Rusové úspěšně udrželi tak dlouho svého krtka na tak klíčové pozici v německé zahraniční špionáži, za výsledek blahosklonného náhledu berlínských mocenských struktur na Rusko jako takové, ale také na hrozbu infiltrace agentů Kremlu.

„Ve Spolkové republice se ti, kdo rozhodují, tvářili, jako kdyby souboje s východním obrem s dýkami a plášti navždy pohřbil konec studené války,“ všiml si britský The Daily Telegraph. Varování vlastních bezpečnostních složek i zahraničních partnerů Berlín sveřepě odbýval mávnutím ruky.

Kontrašpionážní oddělení kontrarozvědky – Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) a vojenské zpravodajské služby MAD – trpěla chronickým podstavem. Kontrašpionážní sekci BND odpovědnou za ochranu před pronikáním protivníků čekalo za kancléře Gerharda Schrödera, osobního přítele ruského prezidenta Vladimira Putina, v roce 2002 rozpuštění. Zdůvodnění? Po 11. září 2001 se na Rusko nahlíželo jako na nezanedbatelného spojence v boji proti islámskému terorismu. Při následném vystoupení ve Spolkovém sněmu Putin za nadšeného potlesku prohlásil: „Studená válka skončila.“

„Upozorňování na hrozbu ruské špionáže narážela v Německu znovu a znovu na hluché uši,“ upozornil ve Spiegelu Marc Polymeropoulos, někdejší šéf operací americké rozvědky CIA v Evropě a Euroasii. „Rusové se v celé Evropě chovali jako na vlastním hřišti,“ doplnil.

Zástupci východoevropských tajných služeb se vyjadřují ještě ostřeji. „Vysmívali se nám jako starosvětským buldokům, kteří jsou úplně mimo. Opakovali nám, že nikdo nerozumí Rusům tak jako oni,“ vybavuje si jeden Východoevropan. Ruskému krtkovi se stalo osudným, že jiná západní tajná služba objevila v ruském aparátu datový záznam, který jednoznačně připsala BND.

O závažnosti případu svědčí fakt, že Carstena L. generální prokuratura vyšetřuje kvůli podezření ze závažné velezrady, nikoli „jen“ ze špionáže.