Putinovy lži: Překrucoval i historii Československa

„V roce 1939, poté, co Polsko spolupracovalo s Hitlerem – ano, Polsko spolupracovalo s Hitlerem, máme to v archivech –, Hitler navrhl uzavřít s Polskem smlouvu o míru, spolupráci a přátelství a žádal, aby Polsko vrátilo Německu Gdaňský koridor, který spojoval Německo s východním Pruskem a Königsbergem. Hitler je přemlouval, aby ho odevzdali v míru, ale Poláci to odmítli. Ale přesto spolupracovali s Hitlerem, společně se zabývali rozdělením Československa,“ prohlásil Vladimir Putin v rámci dlouhého historického exkurzu, jenž měl obhájit ruský postup na Ukrajině.

Následně ještě hájil Hitlera, když tvrdil, že Poláci ho k rozpoutání 2. světové války donutili a nedali mu jinou možnost.

V rozhovoru s Carlsonem se Putin dopustil mnoha faktických přešlapů, které ještě budou předmětem dalších rozborů. Na tomto konkrétním vyjádření se však dá nejnázorněji ukázat, jak ruský prezident s fakty zachází.

Putin mluvil o uzavření smlouvy, která už ale existovala. Ve skutečnosti šlo o německý návrh tuto dohodu z roku 1934 o neútočení revidovat. Platila s tím, že mír bude trvat deset let a otázka sporných hranic se vyřeší během této doby. Hitler po jejím podepsání řekl, že Polsko představuje baštu proti Asii. Smlouva vyvolala obavy Sovětského svazu, ale Polsko v květnu 1934 obnovilo také smlouvu o neútočení se SSSR, aby Moskvu uklidnilo.

Znepokojeno však bylo německou smlouvou s Polskem i tehdejší Československo.

Postoj hitlerovského Německa se změnil koncem roku 1938 po okleštění Československa. Německý ministr zahraničí Joachim Ribbentrop předložil Polsku požadavek na otevření Gdaňského koridoru výměnou za uznání zbylých hranic Polska. Šlo tedy o okleštění Polska a žádnou reálnou mírovou dohodu, jak naznačuje Putin. Protože nacisté 15. března obsadili zbytek Čech a Moravy, kde vytvořili protektorát, Varšava už Německu nevěřila a návrh odmítla. Hitler pak 28. dubna smlouvu s Polskem z roku 1934 jednostranně vypověděl.

Kus Československa však Polsko nezabralo poté, jak tvrdí Putin, ale už předtím, hned po mnichovské dohodě. To však není to jediné, v čem ruský prezident překroutil historii. Zcela pominul spolupráci Sovětů s nacistickým Německem, což se dalo čekat, protože se staví do role bojovníka proti nacismu.

Když se Hitler nedokázal v dubnu a květnu 1939 dohodnout s Francií a Británií, začal opět zvažovat spolupráci se SSSR, ke které docházelo už za Výmarské republiky, kdy se v Sovětském svazu tajně obnovovala německá armáda. Německý ministr zahraničí Ribbentrop pak podepsal dohodu o vzájemném neútočení se sovětským předsedou rady lidových komisařů Vjačeslavem Molotovem, který měl na starosti zahraniční politiku. Její součástí bylo i rozdělení sfér vlivu, kdy Pobaltí mělo opět spadat do sovětské zóny, což vedlo k následnému obsazení pobaltských států. Obě země si však rozdělily Polsko. Hitlerovské Německo napadlo Polsko 1. září 1939 a 17. září na něj zaútočila Rudá armáda.

Sovětský svaz tedy navzdory tomu, že se vydává za bojovníka proti nacismu, s nacisty spolupracoval, a dokonce pomáhal obnovit Německu jeho vojenskou sílu, čehož nacisté využili. Stalin do poslední chvíle před německým útokem dodával třetí říši obilí a ropné deriváty, což pomáhalo Německu vést válku s Velkou Británií.