Putinovo Jednotné Rusko v průzkumech ztrácí

V roce 2016 vyhrálo Jednotné Rusko podle oficiálních výsledků volby s 54,2 procenta a ovládlo Státní dumu. Ještě v době prezidentských voleb v roce 2018 mělo podporu asi 50 procent voličů před druhými komunisty. Od té doby se však propadá - kvůli ekonomickým problémům země i bolestným reformám, jako je zvýšení DPH o dvě procenta či prodloužení věku odchodu do důchodu.

V sedmi průzkumech v srpnu byla strana na nebo pod hranicí 30 procent. Pokud by se vyřadili z průzkumů ti, kdož nepůjdou volit, získala by necelých 40 procent, uvedla televize RT.

I tak by mohlo Jednotné Rusko získat ve Státní dumě po volbách, jež se uskuteční mezi 17. a 19. zářím, většinu, protože z 450 křesel se jen polovina volí proporčně, kdy na ně dosáhnou strany s více než pětiprocentní podporou. Druhou polovinu tvoří jednomandátové obvody volené většinově. Podle předsedy Střediska politických věd Borise Makarenka by z poměrně volených křesel mohlo získat jen stovku, ale z jednomandátových obvodů 190. To by však bylo pod dvoutřetinovou hranicí ústavní většiny.

Zatímco při minulých volbách byla pro stranu vzpruhou otázka Krymu, nyní hrají prim finanční injekce. Přilepší si vojáci i policisté, kteří díky prezidentovu výnosu dostanou po 15 tisících rublů (přes 4000 Kč) každý. Přes 30 milionů důchodců si pak přijde na 10 tisíc rublů a stejnou částku obdržely před začátkem školního roku také rodiny se školáky.

V souvislosti s volbami roste strach z podvodů, který umocnil incident z jedné z volebních místností na předměstí Moskvy, kam přišla představitelka místní správy a vysvětlovala, jak se mají volby provádět.

„Nejdůležitější je být chladnokrevný a klidný,” řekla podle uniknuvšího audiozáznamu, který zveřejnila 3. září Novaja Gazeta. Přímo radila, jak falšovat hlasy, aby vyhrála „jistá strana”.

„Máme zájem vidět u jisté strany jistá čísla - mezi 42 a 45 procenty,” řekla na setkání. A dodala, že volební komisaři mají data o volební účasti předat nejen oblastní volební komisi, ale také straně. Též jim nařídila, aby podpořili ve volbách kandidáty Jednotného Ruska v jednomandátových obvodech. Zdůraznila, že procenta nejsou tak důležitá jako porazit všechny soupeře.

„Žena byla identifikovaná jako Žanna Prokopjevová z města Koroljov, uvedl rozhlas Radio Svoboda.“

Bývalý prezident Dmitrij Medvěděv (55) vyhlásil na dvacátém sjezdu Jednotného Ruska, jehož je předsedou, že strana chce bezpodmínečně a čistě vyhrát volby. Dodal, že „konkurence nesmí dostat žádnou šanci“. Ačkoli si vysloužil potlesk, pozici ve straně ztrácí.

K vítězství ji vede současný šéf Kremlu Vladimir Putin (68), i když se sám voleb neúčastní.

Bývalého parťáka Putin vyšachoval, aby straně nekazil image. Když se Medvěděv pár týdnů před volbami na stranickém sjezdu objevil, vyvolal rozpaky.

„Celou volební kampaň ho schovávali před voliči, aby se vyvarovali pochybností o bezpodmínečném vítězství strany. Byl to snad rozlučkový projev?“ komentoval ironicky portál Moskovskaja gazeta.

Bývalý prezident a premiér se s Putinem střídal nejen ve vedení země, ale také v čele kandidátky Jednotného Ruska. Začátkem roku ale přišel o funkci předsedy vlády a jeho politická hvězda podle analytiků hasne.

Do čela volební kandidátky Jednotného Ruska Putin nasadil „těžké váhy“ – ministra obrany Sergeje Šojgua (66) a ministra zahraničí Sergeje Lavrova (71). Ti patří podle průzkumů mezi nejpopulárnější ruské politiky a strana si od nich slibuje „vylepšení image“.

Lavrov tak nedávno bodoval výroky o symbolech přisuzovaných Rusku. Při setkání s mladými voliči na anektovaném Krymu prohlásil, že nevidí nic špatného na tom, že jsou Rusové spojováni „s balalajkami, vodkou a medvědy“.

Na dotaz, zda to nejsou urážlivé stereotypy, odpověděl: „Zaplaťpánbůh za ně… To je známka zábavy a kladného vztahu k životu a medvědi jsou navíc odrazem našeho vztahu k přírodě.“

Předvolební „začistka“, jakási politická „sterilizace“, vyloučila z účasti opozičníky. Poté, co se za mřížemi ocitl Alexej Navalnyj (45), skončila řada aktivistů v exilu.

Letošní volby jsou přitom poprvé doslova prošpikovány „zahraničními agenty“.

Nálepka, kterou úřady udělují nevládním organizacím, politickým strukturám i novinářům financovaným ze zahraničí, výrazně zasáhla do kampaně.

Třeba Pavlu Grudininovi (60), charismatickému miliardáři a majiteli zemědělské firmy Leninův sovchoz, který chtěl kandidovat za komunisty, zhatily jeho záměr akcie v zahraničních bankách.