Článek
První odhad ruských médií ukazoval na zisk Jednotného Ruska kolem 45 procent. Bbyl založen na výsledcích zjišťování u východů z volebních místností, které uskutečnila agentura Insomar.
V parlamentu budou také komunisté, kteří si od minulých voleb v roce 2016 zřejmě dost polepšili a nyní jsou průběžně na druhém místě s asi 23 procenty hlasů.
Za nimi je zatím Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského (kolem 8,8 procenta hlasů), dále strana Spravedlivé Rusko, což je Kremlem povolená opozice, a rovněž nově založená strana Noví lidé - obě mají přes sedm procent.
Skutečná opozice do voleb nesměla
Do voleb nezasáhla skutečná opozice, již úřady vyřadily a největší kritici Kremlu nekandidovali.
Podle odhadů Jednotné Rusko ovšem ani tak nedosáhne na výsledek z minulých voleb, kdy získalo 54 procent. Tehdy volilo skoro 48 procenta voličů, tentokrát k nedělním 17:00 SELČ byla podle ruské ústřední volební komise účast 45procentní.
Agentury spojují s ústupem jeho popularity horšící se ekonomickou situaci v zemi i obvinění z korupce ze strany opozice vedené nyní vězněným Alexejem Navalným.
Úřady jeho stoupence z voleb vyřadily, ale opozice se snažila volby ovlivnit aspoň v podobě pokynů k taktickému hlasování proti kandidátům Jednotného Ruska. V mnoha případech tyto rady v praxi směřovaly k volbě komunistů.
V Rusku se během voleb nepokrytě podvádí
Nezávislí pozorovatelé , například z nevládní organizace Golos, upozornili na množství podvodů, což ale úřady nepotvrdily. Volební komise přiznala pouze zlomek problémů.
Pozorovatelé ohlásili mnoho případů porušení pravidel, ale úřady to považují za snahu zahraničí volby zpochybnit. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová připustila problémy v 17 regionech, takže bylo zneplatněno více než 8500 volebních lístků.
V sedmi regionech mohli voliči hlasovat na dálku. Týkalo se to 2,6 milionu ze 108 milionů zaregistrovaných voličů a účast byla v této skupině velmi vysoká.
Ve volbách se rozhodovalo o obsazení 450 míst ve Státní dumě, v níž mělo Jednotné Rusko dosud téměř tříčtvrteční zastoupení, takže strana snadno prosadila ústavní změny, jež umožní prezidentovi Vladimirovi Putinovi zůstat u moci do roku 2036.